Student se seznámí s koncepcí francouzské syntaxe. Uvědomí si shodné a rozdílné modely vět a jednotlivé jevy.
Bude poučen, že koncepce francouzské syntaxe je sémantická. Všimne si vysoké frekvence polovětných konstrukcí (zejména s infinitivem, s le gérondif, s le participe présent) a pochopí jejich vytvoření a uplatnění z důvodu např. stejného podmětu v obou větách, či možné změny předmětu v hlavní větě na podmět ve vedl. větě.
Soustředí se zejména na vedlejší věty a jejich vyjádření. Uvědomí si existenci vedlejší věty důsledkové a chybějící typy na rozdíl od češtiny, jako např. vedlejší věty místní a způsobové.
Při práci s francouzským textem uplatní znalosti souslednosti časové, a to zejména ve větách obsahových. Bude sledovat současně, kdy se vyskytuje l’inficatif, le subjonctif, případně le conditionnel (au cas où) po určitých výrazech.
Pokusí se využívat nabídky možných spojek (i méně frekventovaných) v souvislosti s daným typem vedlejší věty. Odliší stylové nuance jednotlivých spojek.
Zvládne transformace z jednoduchých vět na souvětí při zachování daného typu a obráceně. Z hlediska tendence prolínání mnohých typů v syntaxi bude student upozorněn na možné promítnutí některých významů vedlejších vět do poměrů v souřadnosti, např. v rámci vztahu příslovečné věty de l’opposition do souřadného souvětí poměru odporovacího, viz např. spojka mais, atp.