Syllabus
Teorie literatury II: Seminář J. Peterky
1. Didaktické pojetí Cílem je praktická literární teorie osvojovaná především induktivně - zkoumáním jedinečného literárního díla. Podobně jako v prvním semestru klademe důraz na interaktivní, diskuzní charakter, ale metoda je náročnější: komplexní reflexe poetiky vybraného literárního díla (K. Čapek Hordubal, Povětroň, Obyčejný život) prostřednictvím rozmanitých problémových sond, doplňovaná podle situace obecnějšími exkurzy vyučujícího. Předpokládá se ve vyšší míře aktivní podíl studentů. K zápočtu musí mít každý alespoň jednu prezentaci/ minireferát v rozsahu max. 10 minut zacílený k zvolenému problému. Řešení předpokládá kromě pozorného čtení daného díla znalost příslušné teoretické kapitoly z učebnice, sleduje přemýšlivou aplikaci obecných pojmů/ hledisek na konkrétní literární materiál. Pokoušíme se o formulaci vhodných otázek, srozumitelnou argumetaci. Optimální je prezentaci nečíst, podělit se s kolegy o vlastní názor. Text či teze vystoupení nutno odevzdat v písemné formě. Pozn.: uvedená diskuzní témata z edukativních důvodů zde záměrně nenaznačují dílčí otázky ani řešení, po dohodě se studenty mohou být specifikována.
2. Hordubal Elementární orientace - formulujeme témata jednotlivých kapitol. Makrokompozice - trojdílnost, asymetrie, kompozice vnější vs. vnitřní. Genologická charakteristika H. Zamyšlení nad typem příběhu, žánrový potenciál námětu - alternativní možnosti. Analýza první kapitoly - pravděpodobný autorský záměr, volba situace a její ztvárnění. Analýza postavy Hordubala. Hierarchie a zajímavé konfigurace postav. Pojetí prostoru, kde se příběh odehrává. Časové aspekty příběhu. Specifičnost vyprávění (pořádek, tempo, subjektivizovaná er forma aj.) . Symbolické motivy, mj. explicit. Porovnání s předlohou (novinová soudnička) - zpráva vs. fikce, tázání po intenci změn. Zvláštnosti jazyka.
3. Povětroň a Obyčejný život Makrokompozice Povětroně a Obyčejného života - rámec, iluzivní vs. antiiluzivní fikce. Konstelace postav. Žánrová odlišnost tří hypotetických životopisů trosečníka a diverzifikace jejich narativního ztvárnění. Pojetí protagonisty Obyčejného života aneb neobyčejnost v obyčejnosti. Metanarace (psaní o psaní) v těchto dvou románech.
4. Kontury vyššího celku Poučení z dobové kritiky. Atypičnost/ netradičnost trilogie. Rysy moderní prózy. Zamyšlení nad smyslem Noetické trilogie, co naznačuje o poznání, myšlenkové zdroje, autorův filozofický epilog. Vlastní čtenářská zkušenost (porovnání tří románů trilogie z hlediska atraktivity, aktuálnosti, přístupnosti středoškolákům...).
5. Charakteristika literárního díla. Dovršením semináře jsou pokusy o souhrnnou, zřetelně strukturovanou, teoreticky poučenou, stručnou charakteristiku vybraného literárního díla. Zkoušíme (např. v Červenkově interpretací Máchova Máje, obsažené ve Slovníku básnických knih) postihnout logiku (myšlenkovou osnovu) výkladu, anebo představit seminaristům smysluplným způsobem dílo, které nečetli, reflektovat případná nedorozumění spojená s tímto výkonem.
6. Příprava na závěrečné testy. Komplexnost jejich pojetí - složka pamětní, interpretační, kreativní. Ukázka a společné řešení modelového testu. Program semináře L. Neumanna – Teorie literatury II – LS
1. Témata kapitol v Hordubalovi Makrokompozice Hordubala (triadická, asymetrická, struktura/logické schéma fabule)
2. Žánrová charakteristika (Typ příběhu, žánrový potenciál námětu) Analýza první kapitoly Hordubala (Jak je udělána první kapitola?)
3. Postavy v románu Hordubal Analýza Polany (jakým způsobem je postava charakterizována)
4. Epizodní postavy, zajímavé konfigurace postav v H. Kde se příběh odehrává? (Lokalizace, pojetí prostoru)
5. Časové aspekty příběhu (Kdy se příběh udál, jak dlouho trvá, byl by přenosný do současnosti?) Zvláštnosti jazyka – vícejazyčnost, citoslovce, deixe, prézens historický a preteritum, řeč polopřímá, krátké věty, vykřičníky, otazníky, imitace orální/mluvené řeči
6. Specifičnost vyprávění (Jakým způsobem je příběh vyprávěn); je v celé knížce narativní styl jednotný? Multiperspektivnost – v každé knize kauza podána z jiného pohledu; Pořádek: chronologie, retrospektivy, anticipace. Tempo – mezery, sumarizace Vypravěč – (v
1. kap. není vševědoucí)
7. Symbolické motivy v H. (Jak se pozná symbol?) Porovnání H. s předlohou (novinová soudnička)
8. Makrokompozice Povětroně (rámec, iluzivní vs. antiiluzivní fikce, trojdílnost) Systém postav v Povětroni (trosečník, hypotetizace, tři rozdílní vykladači jeho života – konfigurace v nemocnici nepravděpodobná, ale sloužící k diverzifikaci životopisných fikcí), dva rozdílní lékaři
9. Třikrát jinak – Odlišnost životopisných verzí případu X Odlišnost vyprávění těchto životopisných verzí případu X
10. Obyčejný život – profil protagonisty (bezejmennost, více rolí v jedné postavě) Narativní strategie v Obyč. životě (nalezený rukopis, ich-forma, metanarace – příběh psaní o psaní)
11. Dobové hodnocení Hordubala (V. Kudělka – Boje o KČ,
1987) Zamyšlení nad smyslem noetické trilogie (proč noetická, jaké klade otázky o člověku? Myšlenkové zdroje – relativismus, psychoanalýza, demokratičnost, humanismus)
12. Noetická trilogie jako vyšší celek Rysy modernosti v noetické trilogii
Annotation
Cílem dvousemestrového kurzu je vytvoření předpokladů (terminologie, poetika) pro systematické poznávání specifických kvalit literární slovesnosti v širokém spektru jejích modalit (próza, poezie, drama; literatura umělecká a populární; folklorní slovesnost, faktografická literatura, literární fantastika, literární komika, literatura pro děti a mládež) i pro smysluplnou komunikaci o literárních textech. Pojetí i styl výuky literární teorie předjímá potřeby učitelské praxe. Student si - s ohledem na profesi pedagoga - prakticky osvojuje literární teorii především induktivně - zkoumáním jedinečného literárního díla. Podobně jako v prvním semestru klademe důraz na interaktivní, diskuzní charakter, ale metoda je náročnější: komplexní reflexe poetiky vybraného literárního díla (K. Čapek Hordubal, Povětroň, Obyčejný život) prostřednictvím rozmanitých problémových sond, doplňovaná podle situace obecnějšími exkurzy vyučujícího. Výuková témata: Pozn.: (uvedená diskuzní témata z edukativních důvodů zde záměrně nenaznačují dílčí otázky ani řešení, po dohodě se studenty mohou být specifikována)
1. Elementární orientace - formulujeme témata jednotlivých kapitol.
2. Makrokompozice - trojdílnost, asymetrie, kompozice vnější vs. vnitřní.
3. Genologická charakteristika H. Zamyšlení nad typem příběhu, žánrový potenciál námětu - alternativní možnosti.
4. Analýza první kapitoly - pravděpodobný autorský záměr, volba situace a její ztvárnění.
5. Analýza postavy Hordubala. Hierarchie a zajímavé konfigurace postav.
6. Pojetí prostoru, kde se příběh odehrává. Časové aspekty příběhu. Specifičnost vyprávění (pořádek, tempo, subjektivizovaná er forma aj.)
7. Kontury vyššího celku: Poučení z dobové kritiky. Atypičnost/ netradičnost trilogie. Rysy moderní prózy. Zamyšlení nad smyslem Noetické trilogie, co naznačuje o poznání, myšlenkové zdroje, autorův filozofický epilog. Vlastní čtenářská zkušenost (porovnání tří románů trilogie z hlediska atraktivity, aktuálnosti, přístupnosti středoškolákům...)
8. Charakteristika literárního díla. Dovršením semináře jsou pokusy o souhrnnou, zřetelně strukturovanou, teoreticky poučenou, stručnou charakteristiku vybraného literárního díla.