1. Lexikálně gramatická charakteristika číslovek. Číselně-jmenná spojení. Paradigmata skloňování číslovek.2. Lexikálně gramatická charakteristika příslovcí. Stupňování příslovcí. Predikáty a modální výrazy.3. Lexikálně gramatická charakteristika předložek a spojek.4. Lexikálně gramatická charakteristika částic a citoslovcí.5. Předmět syntaxe, vztah k ostatním lingvistickým disciplínám. Celková charakteristika ruského syntaktického systému v porovnání s českým. Základní syntaktické jednotky. Sémantické, mluvnické, zvukové hledisko. Charakteristika věty jako základní syntaktické jednotky a její klasifikace z hlediska školní mluvnice a z hlediska moderních lingvistických směrů. Větné vzorce.6. Syntaktické vztahy uvnitř věty, prostředky jejich realizace. Aktuální členění větné. Slovosled.7. Charakteristika větných členů, klasifikace podle ruské tradice v porovnání s domácí tradicí a jejich stručný popis. Typologie větných členů - formální a sémantická kritéria. Nesyntagmatické jevy. Terminologie.8. Strukturní modely jednoduché věty dvojčlenné v sepětí se stránkou sémantickou, s funkčním principem výběru jednotlivých modelů podle stylu řeči a s využitím ve vyučovací praxi. Dvojčlenné věty slovesné – obecná charakteristika, klasifikace.9. Dvojčlenné věty slovesné – kontrastivní aspekt. Sponově-jmenné věty – klasifikace.10. Dvojčlenné sponově jmenné věty v porovnání s češtinou.11. Jednočlenné věty – klasifikace a stručná charakteristika jednotlivých skupin v porovnávacím rusko-českém plánu, věty infinitivní a neslovesné, neúplná věta12. Typy vět podle modality (v užším i širším smyslu). Základní větné členy.
Cílem předmětu je podat komplexní pohled na morfologický systém ruštiny v porovnávacím rusko-českém plánu. Pozornost je věnována jednak gramatickým významům slov (slovních druhů) jako systému jazykových prostředků, jednak jejich funkční charakteristice.
Zvýšený zřetel je brán na situační kontext a současný jazykový úzus, pozornost je věnována základům slovotvorby, akcentologie a ortografickým jevům souvisejícím s probíraným mluvnickým učivem. Koncepce seminářů vychází z přednášek a opírá se o soubor cvičení a analýzu textů.
Studenti se také v rámci předmětu seznámí se syntaktickou stavbou spisovné ruštiny v porovnávacím rusko-českém plánu. Na pozadí seznámení s celkovým systémem a pojetím skladby v ruštině a v češtině je kladen hlavní důraz na osvojení struktur jednoduché věty dvojčlenné a jednočlenné.
Studenti se naučí spojovat formální stránku jednotlivých typů vět se stránkou sémantickou a stylistickou a dovednosti využívat větné struktury se zřetelem ke komunikativním situacím a potřebám výuky ruštiny ve škole.