Sylabus
1) Úvodní hodina přednáška: úvod k Dějinám čes. lit. 2. pol. 20. stol. doporučená literatura a seznam četby ke zkoušce cvičné rozbory vybraných textu 2) 40. let a 50. léta Josef Škvorecký: Zbabělci Václav Řezáč: Nástup poezie všedního dne 3) 60. léta František Hrubín: Romance pro křídlovku Milan Kundera: Žert Václav Havel: Vyrozumění 4) 70. a 80. a 90. léta Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále Jaroslav Seifert: Býti básníkem Jáchym Topol: Anděl
Anotace
Předmět umožňuje pochopit základní vývojové a tematické procesy v české literatuře dvacátého století. Je založen na principu synchronních řezů na diachronním pozadí.
Nejde přitom o tradiční vytváření chronologických celků, které se pokoušejí postihnout v rámci omezeného časového období různorodé procesy a oblasti vývoje literatury, ale jde o vytváření tematicky soustředěných celků, které sledují základní témata, popřípadě základní funkce, které ovlivňovaly a ovlivňují podobu české literatury nejenom v krátkodobém horizontu, ale vytvářejí základní vývojové linky, které se různě variují v odlišných historických kontextech v celém průběhu dvacátého století a vytvářejí tak dlouhodobou specifiku české literatury v kontextu literatury světové. Kurs není zaměřen na textocentrickou literární historii, ale ukazuje literaturu jako součást specifických kulturních a sociálních modelů ( kulturn ho pole či kulturní mapy), které ovlivňovaly podobu českého umění a českého myšlení ve dvacátém století.
Cílem kurzu je umožnit studentům, aby pochopili trvalé či dlouhodobější procesy v dějinách literatury, ale zprostředkovaně i v dějinách české společnosti, a které jsou živou součástí naší aktuální zkušenosti s národní kulturou. Základní jednotkou se stává kulturní model, jeho principy studenti mají pochopit, k čemuž budou sloužit nejenom literární díla, ale i příklady z jiných druhů umění.
Studenti by tak měli získat představu o komplexnější struktuře umění (nebudou tedy literaturu vnímat jako oddělenou oblast) a současně by měli získat vědomosti o procesech, které formovaly a formují aktuální podobu světa (literárního, kulturního i společenského), v němž žijí a které nacházejí svůj výraz v literatuře či prostřednictvím literatury. Dějiny literatury se tak pomocí tohoto kurzu stanou specifickým nástrojem poznání, které vede k sebereflexi národní i individuální.