1. Z čeho se dělá hudba? Hudebně výrazové prostředky. Ilja Hurník: Umění poslouchat hudbu.
2. Instrumentace. M. Ravel: Bolero. Klasifikace hudebních nástrojů, vývoj orchestru.
3. Rozsazení hráčů v symfonickém orchestru. Místopis českých symfonických orchestrů, operních divadel, konzervatoří a vysok ých hudebních škol.
4. Strunné nástroje – charakteristika, historický vývoj, způsoby hry, tvorba tónu.
5. Dechové nástroje - charakteristika, historický vývoj, způsoby hry, tvorba tónu.
6. Bicí nástroje - charakteristika, historický vývoj, způsoby hry, tvorba tónu, zvukové možnosti.
7. Formotvorné elementy a jejich úloha ve skladbě celku, forma a tektonika. Motiv, téma figura, běh, perioda, dvojperioda.
8. Malá jednodílná, dvoudílná, třídílná forma. Improvizace v rámci malých písňových forem. Velká jednodílná, dvoudílná, třídílná forma.
9. Vokálně-instrumentální formy od baroka po současnost (opera, oratorium, melodram ad.)
10. -
11. Instumentální formy od baroka po součanost (suita, concerto grosso, variace, rondo, sonátová forma, sonátový cyklus, symfonická báseň ad.)
12. Strukturální a sémantická analýza poslechových skladeb. Seznamování s hudebními formami spočívá ve 2 stěžejních oblastech: a) rozboru poslechových skladeb z hlediska vymezení vztahů mezi formotvornými elementy, tektonickými funkcemi, jejich úlohou při poslechových činnostech a tedy při komunikaci s uměleckým dílem; b) v kreativním vokálním a instrumentálním ovládnutí tvorby jednoduchých formových útvarů, jež slouží jako samostatně koncipovaná hudební sdělení a jako průprava k činnostem poslechovým.
Prezentace nejfrekventovanějších formových útvarů, s nimiž je pracováno při výuce HV na ZŠ a SŠ. Praktické zacházení s hudbou jako předmětem poslechu a interpretace.
Nauka o hudebních nástrojích se zaměřením na hudební nástroje nejčastěji používané v hudebněvýchovné praxi.