Charles Explorer logo
🇨🇿

Ekologie rostlin

Předmět na Pedagogická fakulta |
OKN1302045

Sylabus

1. Rostlina a záření: solární konstanta, relativní světelný požitek, LAI, dopad záření na list a jeho účinky, adaptace rostlin na záření

2. Rostlina a teplota: mechanismy regulující teplotu, rozdělení rostlin podle teplotních nároků, výškový teplotní gradient

3. Rostlina a voda: Srážky vertikální (sněhové / dešťové) / horizontální -  poikilohydrické a homoiohydrické rostliny; hydrolabilní (anizohydrické) a hydrostabilní (izohydrické) rostliny, bod trvalého vadnutí; transpirace, evapotranspirace, intercepce; systémy vodivých pletiv; příjem a vedení vody rostlinou - morfologické a anatomické adaptace rostlin na nedostatek/ nadbytek vody v prostředí, vodní potenciál.

4. Voda jako životní prostředí: Abiotické faktory vodního prostředí, anatomická a fyziologická přizpůsobení rostlin; život ve vodním prostředí - rostliny submerzní / emerzní, hydrofyty, helofyty, hygrofyty (příklady); příbřežní pásma.

5. Rostlina a podklad půda - vazba živin, složky, humus, profil, rozdělení hornin podle chemismu, rostliny podle vztahu ke geologickému podkladu, vliv zasolení, příjem dusíku, písčité substráty

6. Minerální výživa rostlin Mikroelementy /makroelementy, přístupnost a příjem látek; dusík a fosfor jako limitující prvky v prostředí – rostliny nitrofilní/ nitrofóbní, mineralizace, mykorrhiza; morfologické a fyziologické adaptace; anomální koncentrace některých minerálních prvků v prostředí – serpentinity, slaniska, těžké kovy; morfologické a fyziologické adaptace.

7. Růst a vývoj rostlin Dělivá pletiva, růstové fáze, homologické a analogické orgány, fenologie a fenofáze, sezonalita, životní formy podle Raunkiaera; sukcese – sukcese alogenní, autogenní, primární, sekundární; ekologické jevy při sukcesi; Tilmanova hypotéza; klimax a jeho znaky.

8. Ekologie rostlinných populací rostlinné populace a jejich rozdíly oproti živočišným, obecné modely růstu populací, šíření populací reprodukce, propagace, demografie vztahy mezi rostlinnými populacemi, vztahy mezi rostlinami a živočichy, antropické vlivy.

9. Obecná ekologie společenstev struktura rostlinného společenstva - vertikální, horizontální; životní formy rostlin, změny společenstva v čase. Vznik, vlastnosti, struktura, vymezení společenstva (prostorová struktura, abundance, denzita, disperze, pokryvnost);.

10. Fytocenologie základy curyšsko-monpellierské klasifikace, hlavní syntaxony, sběr fytocenologických dat, fytocenologický snímek.

11. Fytogeografie rozšíření rostlin na Zemi, chorologie, regionální fytogeografie, charakteristika jednotlivých fytogeografických oblastí, geografie vegetace, charakteristika hlavních biomů

12. Rozmnožování rostlin. Sexuální a vegetativní rozmnožování – fylogenetický vývoj, cena, výhody; typy sexuálního rozmnožování, inv. druhy.

13. Vliv člověka na vegetaci. Synantropní druhy, antropofyty (archeofyty, neofyty, neoindigenofyty); změny vegetace pod vlivem klimatu; reakce rostlin na znečištění.

Anotace

EKOLOGIE ROSTLIN studuje vzájemné vztahy rostlin a prostředí. Rostliny jsou v ekosystémech základní složkou, primárními producenty tvořícími základní trofickou (potravní) síť.

• AUTOEKOLOGIE – studium na úrovni rostlinných jedinců

• POPULAČNÍ EKOLOGIE – studium na úrovni rostlinných populací

• SYNEKOLOGIE – studium na úrovni celého rostlinného společenstva