Pedagogická a školní psychologie: Vymezení, pojetí, tématické zaměření pedagogické a školní psychologie (vývoj předmětu a jeho současná podoba), výzkum v pedagogické psychologii - posuny v metodologii (kombinace kvantitativních a kvalitativních metodologických strategií), rozvoj kvalitativních metod (etnografický přístup), nejčastější metody využívané v pedagogické a školní psychologii.
Učitelská profese: Pojetí učitelské profese, osobnost učitele, nároky učitelské profese, nejistoty a zátěže učitelské práce, učitelská profese - změny v dnešní době. Subjektivní zodpovědnost učitele za úspěchy a neúspěchy žáků. Pojetí žáka a jeho zdroje, pojetí výuky učitelem. Utváření obrazu učitele o dítěti jako o žákovi (obraz o osobnosti žáka, obraz o jeho výkonových charakteristikách). Profesní dráha učitele (začínající učitel - učitel expert).
Autodiagnostika učitele. Implicitní teorie učitele. Autodiagnostické metody.
Žák: Osobnost žáka, školní "zdatnosti" - stávání se žákem (školní socializace), sociální a jazyková determinovanost školního vzdělávání, žák v širších biodromálních souvislostech, nároky školy vs. struktura žákovských dispozic. Žáci se specifickými edukační potřebami - žáci s potížemi v učení, žáci pracující pod a nad své schopnosti, nadaní žáci, žáci s poruchami chování apod. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka.
Školní úspěšnost: Pojetí školní úspěšnosti, školní zdatnost a školní úspěšnost, hlavní příčiny učebních neúspěchů, rozvoj potencialit žáka - facilitující a inhibující faktory. Diagnostika školních zdatností žáka.
Motivace k učení: Vliv motivace na průběh učení a jeho výsledky. Krátkodobé i dlouhodobé strategie ovlivňující učební motivaci. Motivace učební činnosti (struktura žákovské motivace: výkonová motivace, poznávací motivace, sociální motivace, instrumentální motivace, odměny a tresty; žákovská sebepercepce motivačních pohnutek k učení; učitelova percepce žákovských motivačních pohnutek; vývoj žákovské motivace k učení na ZŠ; rozdíly mezi chlapci a dívkami v učební motivaci, Motivace a vůle. Volní procesy a jejich diagnostika. Diagnostika žákovské motivace k učení. Rozvíjení motivace žáků aktualizací vybraných potřeb. Vztah k budoucnosti jako činitel žákovské motivace. Žákovská nemotivovanost a motivační vlivy převážně snižující školní výkon (druhy a příčiny žákovské nemotivovanosti, nuda ve škole, strach ve škole), překonávání motivačních krizí ve vztahu ke škole.
Hodnocení ve škole: Funkce (význam), psychologická rizika a úskalí spojená s hodnocením, souvislosti s typem vyučování, možnosti a meze jednotlivých druhů hodnocení, vztahové normy, evaluace školních výsledků (měření na národní a mezinárodní úrovni), autodiagnostické postupy učitele v oblasti hodnocení.
Učení a poznávání: Pojem učení a podoby učení, vybrané teorie učení a druhy učení (asociační teorie učení, klasické a operantní podmiňování, tvarová koncepce učení - učení vhledem, kognitivní teorie učení). Piaget - pojetí kognitivního vývoje a učení; Bruner - instrumentální konceptualismus; Bloomova taxonomie učebních cílů a procesy učení, transfer a interference v učení. Učení ve školním kontextu: paměťové učení, učení senzomotorické (učení dovednostem), pojmové učení, učení poznatkům - vědomostem, učení řešením problémů,
Individuální zvláštnosti učení: Učení a poznávání: Kognitivní styl, učební styl (žákovo pojetí učení, učební strategie, učební přístupy), ovlivňování (neovlivňování) stylů učení - soulad učitelova a žákova stylu. učení z textu, učení z obrazového materiálu, sociální učení. Učení a chyba - práce s chybou. Vztah žáků k učení a poznávání. Autoregulace učení -vzdělávací autoregulace (diagnostika a rozvoj). Strategie efektivního učení - smysluplné učení Specifické poruchy učení - výskyt, nejčastější projevy, diagnostika, přístup učitele, náprava.
Psychologické přístupy k učivu a vyučování: Dětské interpretace světa - žákovo pojetí učiva. Strukturování učiva. Modely vyučování a učení (transmisivní vs. konstruktivistické atd.). Metakognitivně koncipovaná výuka. Skupinové faktory v učení a vyučování.
Interakce učitel x žák (žáci): Zákonitosti procesu připisování příčin; kauzální atribuce a školní výkon. Percepce žáka učitelem. Pojetí žáka (pojetí úspěšného žáka). Učitelova očekávání ("sebenaplňující proroctví"), typizování žáků, preferenční postoje učitele, kategorizace učitelů žáky. Pedagogická interakce a komunikace.
Klima ve třídě a škole - pojem a základní dimenze. Výzkumy školního klimatu (diagnostika třídního a školního klimatu).Psychologie školní třídy a možnosti intervence v práci se třídou.
Rodina - Rodinná socializace a její dysfunkce, rodinné výchovné styly. Rozdíly mezi školní a rodinnou socializací (role rodiče a role učitele). Rodinná očekávání.Nové formy komunikace mezi rodinnou a školou.
Vývojové problémy v období dospívání ve vztahu ke školní práci a chování žáků a studentů. Akcelerace ve vývoji, problémy v hledání vlastní identity. Možné odchylky ve vývoji ( základní informace z patopsychologie v daném věkovém období).
Specifické vývojové problémy v učení (SPU), příčiny, reedukace. Studijní problémy těchto žáků na 2. a 3. stupni školy.
Prevence sociopatogenních jevů, preventivní práce se školní třídou a specificky zaměřenými skupinami žáků s rizikovým chováním.
Odborné kompetence pracovníků v systém poradenských služeb ve školství: výchovný poradce, školní metodik prevence, odborník na reedukaci SPU, školní psycholog. Spolupráce s PPP, SPC, SVP.
Společné vzdělávání: Školní poradenské pracoviště a jeho význam pro podporu inkluzivního vzdělávání. Rozlišení integrace a inkluze. Kdo je v současné době považován za žáka se SVP? Systém podpůrných opatření dle par. 16 školského zákona. Kompetence pracovníků školy (ŠPP) a kompetence školského poradenského zařízení. Činnosti pracovníků ŠPP směrem k žákům, učitelům, asistentům pedagoga, rodičům, vedení školy, ŠPZ. Role učitele v inkluzivním vzdělávání, učitel ve vztahu k žákům se SVP. Nejčastější formy práce pracovníků ŠPP. Spolupráce mezi ŠPP a ŠPZ.
Cílem kurzu je osvojení základních poznatků z pedagogické a školní psychologie, které studujícím umožní lépe rozumět výchovně-vzdělávací realitě. Studenti se seznámí s vymezením disciplíny, jejími metodami a vztahem k ostatním oborům.
Rozvedena budou některá témata z kurzu Psychologie dítěte školního věku (stávání se žákem, školní úspěšnost, speciální vzdělávací potřeby, motivace k učení) a Psychologie učitelství (nároky učitelství, autodiagnostika učitele). Pozornost bude věnována i dalším tématům - například hodnocení ve škole, typy učení, dětské interpretace světa, skupinové faktory v učení a vyučování, sociální klima ve třídě, interakce mezi učitelem a žákem, percepce učitele žáky, percepce žáka učitelem.
Opomenut nebude ani poradenský systém ve školství, s aplikacemi pro práci učitele a spolupráci s poradenskými institucemi ve školství. Zvláštní důraz se od akademického roku 2017/18 dává inkluzivnímu vzdělávání - kromě zakomponování tématu do přednášek je přizván do výuky odborník na inkluzi.