I. Obsah kurzu
Podrobný obsah kurzu, který následuje, je vyjádřen pouze bodově, formou heslovitého přehledu nebo kondenzované prezentace základních přístupů, poslulátů a myšlenek o osobnosti, témat, kterými se jednotliví autoři teorií zabývali. Představuje tedy pouhou "kostru" obsahu kurzu Teorie osobnosti, která je doplněna seznamem vybraných publikací autorů (v češtině nebo angličtině), u většiny autorů je také uveden internetový zdroj pro získání dalších informací o teorii.
Koncepce výkladu jednotlivých teorií je následující: stručná biografie autora, základní myšlenky, používané pojmy, přínos teorie pro strukturu, dynamiku a vývoj osobnosti, specifika teorie (s odkazy na díla autora), přehled základních děl, vztah biografie a díla autora. Tato struktura je pouze rámcová, nejedná se o rigidně dodržované schéma, u některých teorií to ani není možné.
Studentům je předán seznam prací vybraných autorů, které si prostudují do začátku LS, 2. ročníku NMgr srudia oboru psychologie, ve kterém probíhá Seminář k teoriím osobnosti. (Seznam se může pro jednotlivé školní roky měnit).
Četba literatury na seminář k teoriím osobnosti - pro 5. ročník
Adler, A.: Člověk jaký jest. Praha, Orbis 1935
Bandura, A.: Social learning theory. Englewood Cliffs N.J., Prentice-Hall 1977
Erikson, E.H.: Dětství a společnost. Praha, Argo 2002
Frankl, V.E.: Vůle ke smyslu. Brno, Cesta 1994
Freud, S.: 1. Přednášky k úvodu do psychoanalysy. 2. Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalysy. Praha, SZN 1969
Freud, S.: Výklad snů. Pelhřimov, Nová tiskárna Pelhřimov 1994
Fromm, E.: Umění milovat. Nakladatelství J. Šimona, Praha 2008
Horneyová, K.: Neuróza a lidský růst. Zápas o seberealizaci. Praha, Triton-Pragma 2000
Jung, C.G.: Analytická psychologie. Její teorie a praxe. Praha, Academia 1992
Jung, C.G.: Duše moderního člověka. Atlantis. Brno 1994
Kelly, G.A.: The psychology of personal constructs. (2 vols.). New York. W.W. Norton 1955 ( jen 1. díl)
Maslow, A.H.: Motivation and Personality. New York, Harper 1957 (2.ed. 1970)
Rogers, C.R.: Způsob bytí. Praha, Portál 1998
Uvedení do problematiky teorií osobnosti.
Teorie: Vymezení teorie, co je a není teorie. Hodnota teorie (užitečnost a pravdivost teorie), kriteria (např. vnitřní konzistence, jednoduchost aj.) přehled různých užívaných kriterií. Důvody existence odlišných teorií.
Osobnost: Definování osobnosti - populární, politické a psychologické definice. Allportova a jiné psychologické definice.
Teorie osobnosti: Existence mnohosti teorií osobnosti, důvody. Základní dimenze, v nichž lze posuzovat východiska a předpoklady autora teorie určující a osvětlující jeho přístup k humanitě a podstatě "lidství". Např. dimenze (determinismus x svobodná volba, pesimismus x optimismus, kauzalita x teleologie, postoj k vědomí x postoj k nevědomí, sociální faktory x biologické faktory, jedinečnost x stejnost, řízení malým počtem motivů x velkým množstvím motivů apod.). Příklady konkrétních teorií, které reprezentují jednotlivé póly dimenzí.
Klasifikace teorií osobnosti: Stručné přehledové schema teorií osobnosti, tak jak se jimi nadále budeme zabývat: klasická psychoanalýza; individuální a analytická psychologie; ego-psychologie; interpersonální teorie; neopsychoanalýza; humanisticky a fenomenologicky orientované koncepce a jejich modifikace; přístupy založené na vyčleňování vlastností a rysů; behavioristické a neobehavioristiké přístupy - tzn. přístupy rozvíjené na základě teorií učení; kognitivisticky orientované přístupy a jejich modifikace.
Teorie osobnosti v rámci psychoanalytického hnutí
Vznik psychoanalýzy - klasická psychoanalýza, zakladatelé
Sigmund Freud (1856 - 1939) 1. Úrovně duševního života a) Vědomí
(konečný cenzor) b) Nevědomí - předvědomí
(primární cenzor) vlastní nevědomí 2. Strukturální teorie osobnosti a) Id - princip slasti primární procesy b) Ego - princip reality sekundární procesy obranné mechanismy Ega c) Superego - princip ideálu subsystém svědomí subsystém Ideálního ego 3. Dynamika osobnosti a) Sexuální pudy, pud života, Éros - energie pudu libido
Projevy: Narcizmus, láska, sadismus, masochismus b) Destruktivní pudy, pud smrti - agrese, Thanatos c) Úzkost: realistická, neurotická, morální d) Katexe a antikatexe 4. Stádia vývoje a) Orální fáze b) Anální fáze
- Raná análně - sadistická fáze
- Pozdní análně - sadistická fáze c) Falická fáze
- Mužský Oidipský komplex
- Ženský Oidipský komplex d) Latentní období e) Genitální fáze klíčový význam pojmu vytěsnění; sublimace; problematika snu, chybného výkonu, význam psychoanalýzy, důsledky pro psychologické myšlení a jednání, přínos pro společenské aj. vědy.
Z obrovského množství internetových zdrojů vybíráme např.: http://webspace.ship.edu/cgboer/freud.html http://www.freudfile.org/
Knižní zdroje v češtině:
Freud, S.: Vybrané spisy, 1-3. Praha: Avicenum, 1991-1993.
Freud, S.: Sebrané spisy Sigmunda Freuda. Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek (vydává se průběžně, každý díl je věnován pracem S. Freuda za určité období, Freudovy spisy jsou v češtině dostupné v mnoha vydání, v souborech i jako jednotlivá díla)
Freud, S.: 1. Přednášky k úvodu do psychoanalysy. 2. Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalysy. Praha, SZN 1969
Freud, S.: Výklad snů. Pelhřimov, Nová tiskárna Pelhřimov 1994
Freud, S.: O člověku a kultuře. Praha, Odeon 1989
Carl Gustav Jung (1875 - 1961) - analytická psychologie 1. Struktura Duše - Psyché a) Vědomí - Ego (centrum vědomí) b) Nevědomí - osobní nevědomí x kolektivní nevědomí osobní nevědomí - (obsahuje zapomenuté a potlačené zkušenosti individua vlastní pouze jemu, obsahy se sdružují v komplexy - emočně zabarvené trsy asociovaných myšlenek) kolektivní nevědomí - (vrozené obsahy s kořeny v dávné minulosti, vzory pro člověka - archetypy - persona, stín, anima, animus, velká matka, moudrý stařec, self)
Self - je archetypem a také označuje celou osobnost včetně vědomého ega, znázorňováno motivem mandaly.
Strukturu duše doplňují: 2 základní postoje: extraverze x introverze (predispozicí k jednání a reagování určitým způsobem) 4 psychické funkce: myšlení, cítění, vnímání, intuice
Kombinací postojů a funkcí zformováno 8 orientací (typů).
Funkce ektopsychické a endopsychické. 2. Dynamika Duše
Člověk jako soustava energie:
Princip ekvivalence - (hypotéza: energie nemůže být zničena, pouze vytěsněna)
Princip entropie - ( hypotéza: energie vyplývá z napětí mezi protiklady)
Jung nahlíží na člověka jako bytost zkomponovanou z protikladů, např. : kauzalita x teleologie, progrese a regrese
Pohyb libida směrem vpřed = progrese (vědomá, adaptace na vnější svět)
Pohyb libida směrem vzad = regrese (nevědomá, uspokojuje vnitřní požadavky)
Pokud pohyb není jedn