Charles Explorer logo
🇬🇧

Personality Theory

Class at Faculty of Education |
OKN913004

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

I.  Obsah kurzu

Podrobný obsah kurzu, který následuje, je vyjádřen pouze bodově, formou heslovitého přehledu nebo kondenzované prezentace základních přístupů, poslulátů a myšlenek o osobnosti, témat, kterými se jednotliví autoři teorií zabývali. Představuje tedy pouhou "kostru" obsahu kurzu Teorie osobnosti, která  je doplněna seznamem vybraných publikací autorů (v češtině nebo angličtině), u většiny autorů je také uveden internetový zdroj pro získání dalších informací o teorii.

Koncepce výkladu jednotlivých teorií je následující: stručná biografie autora, základní myšlenky, používané pojmy, přínos teorie pro strukturu, dynamiku a vývoj osobnosti, specifika teorie (s odkazy na díla autora), přehled základních děl, vztah biografie a díla autora. Tato struktura je pouze rámcová, nejedná se o rigidně dodržované schéma, u některých teorií to ani není možné.

Studentům je předán seznam prací vybraných autorů, které si prostudují do začátku LS, 2. ročníku NMgr srudia oboru psychologie, ve kterém probíhá Seminář k teoriím osobnosti. (Seznam se může pro jednotlivé školní roky měnit).

Četba literatury na seminář k teoriím osobnosti - pro 5. ročník

Adler, A.: Člověk jaký jest. Praha, Orbis 1935

Bandura, A.: Social learning theory. Englewood Cliffs N.J., Prentice-Hall 1977

Erikson, E.H.: Dětství a společnost. Praha, Argo 2002

Frankl, V.E.: Vůle ke smyslu. Brno, Cesta 1994

Freud, S.: 1. Přednášky k úvodu do psychoanalysy. 2. Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalysy.  Praha, SZN 1969

Freud, S.: Výklad snů. Pelhřimov, Nová tiskárna Pelhřimov 1994

Fromm, E.: Umění milovat.  Nakladatelství J. Šimona, Praha 2008

Horneyová, K.: Neuróza a lidský růst. Zápas o seberealizaci. Praha, Triton-Pragma 2000

Jung, C.G.: Analytická psychologie. Její teorie a praxe. Praha, Academia 1992

Jung, C.G.: Duše moderního člověka. Atlantis. Brno 1994

Kelly, G.A.: The psychology of personal constructs. (2 vols.). New York. W.W. Norton 1955 ( jen 1. díl)

Maslow, A.H.: Motivation and Personality. New York, Harper 1957 (2.ed. 1970)

Rogers, C.R.: Způsob bytí. Praha, Portál 1998  

Uvedení do problematiky teorií osobnosti.

Teorie: Vymezení teorie, co je a není teorie. Hodnota teorie (užitečnost a pravdivost teorie), kriteria (např. vnitřní konzistence, jednoduchost aj.) přehled různých užívaných kriterií. Důvody existence odlišných teorií.

Osobnost: Definování osobnosti - populární, politické a psychologické definice. Allportova a jiné psychologické definice.

Teorie osobnosti: Existence mnohosti teorií osobnosti, důvody. Základní dimenze, v nichž lze posuzovat východiska a předpoklady  autora teorie určující a osvětlující jeho přístup k humanitě a podstatě "lidství". Např. dimenze (determinismus x svobodná volba, pesimismus x optimismus, kauzalita x teleologie, postoj k vědomí x postoj k nevědomí, sociální faktory x biologické faktory, jedinečnost x stejnost, řízení malým počtem motivů x velkým množstvím motivů apod.). Příklady konkrétních teorií, které reprezentují jednotlivé póly dimenzí.

Klasifikace teorií osobnosti: Stručné přehledové schema teorií osobnosti, tak jak se jimi nadále budeme zabývat: klasická psychoanalýza; individuální a analytická psychologie; ego-psychologie; interpersonální teorie; neopsychoanalýza; humanisticky a fenomenologicky orientované koncepce a jejich modifikace; přístupy založené na vyčleňování vlastností a rysů; behavioristické a neobehavioristiké přístupy - tzn. přístupy rozvíjené na základě teorií učení; kognitivisticky orientované přístupy a jejich modifikace.

Teorie  osobnosti v rámci psychoanalytického hnutí

Vznik psychoanalýzy - klasická psychoanalýza, zakladatelé

Sigmund Freud (1856 - 1939) 1. Úrovně duševního života a)      Vědomí

(konečný cenzor) b)      Nevědomí - předvědomí

(primární cenzor) vlastní nevědomí 2. Strukturální teorie osobnosti a)      Id - princip slasti primární procesy b)      Ego - princip reality sekundární procesy obranné mechanismy Ega c)      Superego - princip ideálu subsystém svědomí subsystém Ideálního ego 3. Dynamika osobnosti a)      Sexuální pudy, pud života, Éros - energie pudu libido

Projevy: Narcizmus, láska, sadismus, masochismus b)      Destruktivní pudy, pud smrti - agrese, Thanatos c)      Úzkost: realistická, neurotická, morální d)      Katexe a antikatexe 4. Stádia vývoje a)      Orální fáze b)      Anální fáze

-         Raná análně - sadistická fáze

-         Pozdní análně - sadistická fáze c)      Falická fáze

-         Mužský Oidipský komplex

-         Ženský Oidipský komplex d)      Latentní období e)      Genitální fáze klíčový význam pojmu vytěsnění; sublimace; problematika snu, chybného výkonu, význam psychoanalýzy, důsledky pro psychologické myšlení a jednání, přínos pro společenské aj. vědy.

Z obrovského množství internetových zdrojů vybíráme např.: http://webspace.ship.edu/cgboer/freud.html http://www.freudfile.org/

Knižní zdroje v češtině:

Freud, S.: Vybrané spisy, 1-3. Praha: Avicenum, 1991-1993.

Freud, S.: Sebrané spisy Sigmunda Freuda. Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek (vydává se průběžně, každý díl je věnován pracem S. Freuda  za určité období, Freudovy spisy jsou v češtině dostupné v mnoha vydání, v souborech i jako jednotlivá díla)

Freud, S.: 1. Přednášky k úvodu do psychoanalysy. 2. Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalysy.  Praha, SZN 1969

Freud, S.: Výklad snů. Pelhřimov, Nová tiskárna Pelhřimov 1994

Freud, S.: O člověku a kultuře. Praha, Odeon 1989  

Carl Gustav Jung (1875 - 1961) - analytická psychologie 1. Struktura Duše - Psyché a)      Vědomí - Ego (centrum vědomí) b)      Nevědomí  -  osobní nevědomí x  kolektivní nevědomí osobní nevědomí - (obsahuje zapomenuté a potlačené   zkušenosti  individua vlastní pouze jemu, obsahy se sdružují v komplexy - emočně   zabarvené trsy asociovaných myšlenek) kolektivní nevědomí - (vrozené obsahy s kořeny v dávné minulosti, vzory pro člověka - archetypy - persona, stín, anima, animus, velká matka, moudrý stařec, self)

Self - je archetypem a také označuje celou osobnost včetně vědomého ega, znázorňováno motivem mandaly.

Strukturu duše doplňují:  2 základní postoje: extraverze x introverze (predispozicí k jednání a reagování určitým způsobem) 4 psychické funkce: myšlení, cítění, vnímání, intuice

Kombinací postojů a funkcí zformováno 8 orientací (typů).

Funkce ektopsychické a endopsychické. 2. Dynamika Duše

Člověk jako soustava energie:

Princip ekvivalence - (hypotéza: energie nemůže být zničena, pouze vytěsněna)

Princip entropie - ( hypotéza: energie vyplývá z napětí mezi protiklady)

Jung nahlíží na člověka jako bytost zkomponovanou z protikladů, např. : kauzalita x teleologie, progrese a regrese

Pohyb libida směrem vpřed = progrese (vědomá, adaptace na vnější svět)

Pohyb libida směrem vzad = regrese (nevědomá, uspokojuje vnitřní požadavky)

Pokud pohyb není jedn