Sylabus
Základní pojmy, vymezení přednášky, hlavní literatura Květena ČR a okolí: regionální fytogeografie; základní fytogeografické oblasti, vegetační stupňovitost; migrace rostlin do prostoru českého masivu
Fytocenologie, nauka o rosltinných společenstvech; principy a její význam pro snadný přehled vegetačních typů využitelných ve výuce i ochraně přírody Vegetace: způsoby studia vegetace; formace, biotopy, společenstva; hlavní vegetační typy Evropy od Středozemí po tundru; vegetace zonální, extrazonální, azonální Vegetace střední Evropy I: lesy Vegetace střední Evropy II: suché bezlesí: skály, sutě, stepi, výslunné stráně, písčiny, vřesoviště, slaniska Vegetace střední Evropy III: střední a vlhké bezlesí: louky, pastviny, rašeliny a slatiny; slaniska jako specifický případ Vegetace střední Evropy IV: vodní biotopy: tekoucí a stojaté vody, pobřežní porosty, litorál Vegetace střední Evropy V: hory jako fenomén; Šumava, Sudety, Karpaty, srovnání s Alpami Vegetace střední Evropy VI: synantropní biotopy: pole, zahrady, rumiště, skládky; starosídelní a novosídelní vegetace
Anotace
Přednáška se zabývá hlavními vegetačními typy ve středoevropském prostoru. Zohledněna je i metodologie výzkumu vegetace a fytocenologie.
Přednáška navazuje na přednášku Ekologie rostlin ze zimního semestru. Předpokladem je absolvování kursu Systematika cévnatých rostlin a znalost základních druhů naší květeny.
Výhodou je absolvování předmětu Ekologie rostlin.