Kurz je zaměřen na vybrané aspekty vzdělávání dětí z kulturně odlišného prostředí. Zaměřuje se na povahu sociálních nerovností, které na jedné straně vyplývají z odlišné, ne – majoritní zkušenosti dětí z rodin migrantů a národnostních menšin a na straně druhé které jsou dané povahou školy jako instituce moderní společnosti, jejímž cílem je v rámci sekundární socializace posilovat homogenitu, resp. inkluzi ve společnosti. Významným tématem je identita, kterou žáci a učitelé společně vyjednávají. Zaprvé chce tedy ukázat bariery, které musejí překonat žáci z kulturně odlišného prostředí, když se vzdělávají v rámci majoritní školy. Týká se to např. zapojení těchto žáků do vrstevnických skupin, přístupu ke vzdělání, limitů, které jsou důsledkem odlišného zázemí a preferencí rodin.. Zadruhé se zaměří na školu jako instituci, která je otevřena více či méně inkluzi, na situaci učitelů, kteří se ocitají v kleštích dvou ideologických rámců (národní stát versus globální společnost) v přístupu k diverzitě. Cílem je zcitlivět přístup učitelů k problému kulturní diversity a posílit sebedůvěru a respekt k individualitě své i žáků.Blok I – Moderní stát, etnická diverzita a role školy ve vzdělávání žáků ze sociokulturně odlišného prostředí1. Kulturní diverzita v globální společnosti, národní stát a role školy (sociální inkluze a mobilita) – institucionální podstata kulturní ne/homogenity ve společnosti, vyjednávání identit v současném světě2. Příčiny školní neúspěšnosti (kulturní, sociální, biologické teorie)3. Multikulturní společnost v ČR, resp. v zemích bohatého severu.4. Zákony garantující právo dítěte na vzdělání Blok II – Žák z kulturně odlišného prostředí a limity, kterým čelí5. Sociální vyloučení a ne/možnost cesty za vzděláním (primární socializace)6. Sociální vyloučení a ne/možnost cesty za vzděláním (sekundární socializace, boj o identitu žáka)
7. Nedobrovolná migrace dětí a její důsledky (nedobrovolná migrace a pocity dítěte, jazyk jako klíčová proměnná, integrace do vrstevnických skupin, konstrukce identit)8. Děti migrantů a jejich vzdělávací trajektorie (lineární versus segmentovaná asimilace, limity sociální mobility) Blok III – Intervence do vzdělání žáků z kulturně odlišného prostředí ze strany rodiny popřípadě komunity9. Rodičovské strategie (pasivita x empowerment, vyjednávání mezi integrací a etnickou identitou)10. Vzdělávací aktivity menšin a migrantů jako cesta k uchování výchozí etnicity. Blok IV – Škola a její možnosti ve vzdělání žáků z kulturně odlišného prostředí11. Učitelé a způsoby ne/zvládání inkluze (zatížení stereotypem, sebereflexe, etnizace přístupu k žákům, respektování žákovské identity, možné strategie)
12. Instituce, které ne/pomáhají škole ve vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí Blok V – Sebereflexe
13. Reflexe situace setkání s žákem z kulturně odlišného prostředí. Předporozumnění, jak žák může zvládat situaci ve škole. Reflektování jeho zkušenosti. Na základě vlastního předporozumění a zprostředkované zkušenosti (deklarovaných postojů) žáka uvažovat o povaze a důsledcích jeho kulturní odlišnosti. Důraz na individuální prožívání každého žáka i učitele.
Kurz je zaměřen na vybrané aspekty vzdělávání dětí z kulturně odlišného prostředí. Zaměřuje se na povahu sociálních nerovností, které na jedné straně vyplývají z odlišné, ne – majoritní zkušenosti dětí z rodin migrantů a národnostních menšin a na straně druhé které jsou dané povahou školy jako instituce moderní společnosti, jejímž cílem je v rámci sekundární socializace posilovat homogenitu, resp. inkluzi ve společnosti.
Významným tématem je identita, kterou žáci a učitelé společně vyjednávají. Zaprvé chce tedy ukázat bariery, které musejí překonat žáci z kulturně odlišného prostředí, když se vzděl ávají v rámci majoritní školy.
Týká se to např. zapojení těchto žáků do vrstevnických skupin, přístupu ke vzdělání, limitů, které jsou důsledkem odlišného zázemí a preferencí rodin.. Zadruhé se zaměří na školu jako instituci, která je otevřena více či méně inkluzi, na situaci učitelů, kteří se ocitají v kleštích dvou ideologických rámců (národní stát versus globální společnost) v přístupu k diverzitě.
Cílem je zcitlivět přístup učitelů k problému kulturní diversity a posílit sebedůvěru a respekt k individualitě své i žáků.