V kursu nejprve vymezíme tři fundamenty moderny: autonomii subjektu, autoritu rozumu, dimenzi budoucnosti, a jejich kořeny, kořen antický, židokřesťanský, a osvícenský. Ukážeme si dvě základní myšlenkové linie moderny, které z těchto kořenů vybíhají, linii kantovskou a linii marxovskou.
Soustředíme se na vývoj těchto linií ve dvacátém století a na jejich současné vyústění. Zaměříme se na zakladatele a pokračovatele ´kritické teorie´ (Frankfurtské školy), na Adorna, Horkheimera, Fromma, Marcuseho, Benjamina, Habermase, Honnetha, Jamesona, Žižka.
Zamyslíme se nad současnou postmoderní kritikou jednotlivých fundamentů moderny a nad úskalími této kritiky tváří v tvář současným civilizačním a ekologickým hrozbám. Po tomto zkoumání vzniku, vývoji a významu moderny si položíme otázku, jaký je vztah mezi modernou a mytickým, ,premoderním‘ pojímáním světa a člověka, v čem spočívají nedostatky mytického chápání světa a v čem nedostatky moderny. Charakterizujeme základní významy mýtu.
Mýtus představíme jako celistvý model reality, a zaměříme se na hlubší souvislost mýtu a moderny, abychom pochopili, proč ve dvacátém století (např. v nacismu) dochází k regresivním převratům moderny na mýtus. Za účelem hlubšího pochopení těchto souvislostí se budeme věnovat mytickým a uměleckým vzorům (archetypům), které přispěly k vytvoření fundamentů moderny.
Zaměříme se na postavu Prométhea, Odyssea a Fausta. Témata:První okruh: vznik, vývoj a význam moderny A1. Moderna jako celkový přístup ke světu a člověku Čím se vyznačuje moderní postoj ke světu? Časový význam pojmu ´moderna´ Premoderní, moderní, postmoderní postoj a jejich vztah k minulosti, současnosti a budoucnosti. Kvalitativní význam pojmu ´moderna´ Tři fundamenty moderny: svoboda subjektu, autonomie rozumu, dimenze budoucnosti Universalismus moderny Moderna a krizové fenomény současnosti A2.
Založení moderního emancipačního humanismu: evropské osvícenství osmnáctého století Antické, židokřesťanské a renesanční kořeny humanismu Osvícenské myšlení. Jeho východiska, charakter a cíle. Význam N.
Machiavelliho a Fr. Bacona Představitelé osvícenství: Smith, Locke, Vico, Montesquie, Voltaire, ´encyklopedisté´, Herder. Živé problémy doby jako základní hledisko osvícenství.
Význam literatury. Voltairův ´Candide´, Diderotův ´Synovec Rameaův´.
Prohloubení a kritická reflexe osvícenství: Rousseau, Mendelssohn Hegelův výklad osvícenství ve Fenomenologii: ´užitečnost´ a masovost jako výsledek osvícenství Odvrácená tvář osvícenství: markýz de Sade Osvícenství a francouzská revoluce (Condorcet, Cabanis, Burke, de Maistre, aj.)A3. Dvě linie moderního emancipačního myšlení a, normativní linie Kant a osvícenství Kantovo vymezení subjektu Kant a náboženství Weber a jeho vymezení moderny jako rozpojení kognitivní, etické a estetické sféry Habermas a teorie komunikativní racionality (2. generace kritické teorie) Honneth a teorie uznání (3. generace kritické teorie) b, obsahová linie Marxovo pojetí člověka Analýza dějin Vzájemná podmíněnost subjektu a dějin Osvícenství a utopie Lukács a ´zvěcnění´ moderního světa Kritická teorie (1. generace) Adornova/Horkheimerova ´Dialektika osvícenství´ Benjaminovy ´Dějinně filosofické teze´ Marcuse, Fromm a ´freudomarxismus´ Západní marxismus: Lukács, Gramsci, Bloch, Sartre, Althusser Český marxismus: Kosík, Kalivoda Lacan, Žižek a obnova (politické) subjektivity v postmoderně A4.
Postmoderní kritika fundamentů moderny Co je to postmoderna? Lyotardova kritika projektu moderny jako velkého vyprávění Foucaultova a Deleuzova kritika moderního pojetí subjektu Derridova kritika evropské racionality (´logocentrismu´) A5. Současný spor o modernu Habermasova kritika postmoderny Postmoderní kritika Habermase Ekonomická, dějinná a kulturní analýza postmoderny: Harvey, Jameson, Callinicos Moderna a současné krizové fenomény (konzumní kultura, fundamentalismus, globalizace, ekologie) Druhý okruh: moderna a mýtusB1.
Charakter a význam mýtu Působení mýtu v evropských dějinách (příklad: mýtus o Edenu) Šest základních významů mýtu: význam interpretativní (Comte), imaginativní (Vico), numinózní (Otto), psychologický (Freud, Jung), sociální (Durkheim, Lévy-Bruhl), harmonizačně-ideologický (Meletinskij) Mýtus jako celistvý model reality, vyjadřující všechny roviny člověka Rozklad mýtu a vznik emancipačního myšlení (moderny) B2 Tragédie a zrození subjektivity Vznik, charakter a představitelé řecké tragédie Historičnost a nadhistoričnost tragédie Filosofické pojetí tragédie a tragického subjektu Rozbor tragédie Je tragičnost možná v moderním světě? B3. Mytické archetypy moderny a jejich literární, hudební a filosofické interpretace a, Prométheus Prométheus v řecké mytologii Umělecká zpracování a filosofické interpretace: Aischylos, Platón, Lúkiános, Rousseau, Goethe, Schelley, Leopardi, Shelley.
Liszt, Čapek. Prométheovský archetyp a fundamenty moderny (autonomie rozumu, civilizační pokrok)b, Odysseus Homérské eposy a jejich význam pro antiku Moderní zpracování: Tennyson, Joyce, Kazantzakis Odysseus a vznik autonomní subjektivity Adornova interpertacec, Faust Goethův Faust Mannův Doktor Faustus Faust jako archetyp moderního subjektu Faust a negativní aspekty moderny B4. Mýtus v moderní době: obnova mýtu jako pokus překonat deficity moderny a, mýtus jako výraz principu života a bytí v moderním myšlení Schopenhauer, Nietzsche, Klages, Bergson, Cassirer, Heidegger kritika: Benjamin, Adorno b, obnova mýtu v umění a politice Wagner, Mann, Joyce, Claudel, Pavese, Jeffers, Borges, Asturias Sorel c, perverze mýtu Rosenberg: Mýtus XX. století nacionální socialismus jako likvidace fundamentů moderny (asubjektivismus, iracionalismus, kult síly) d, dialektika mýtu a moderny ve dvacátém století a v současnosti analýza nacionálního socialismu, ´reálného socialismu´, kulturního průmyslu, fundamentalismu. Doporučená literatura: První okruh: vznik, vývoj a význam moderny A1.
Moderna jako celkový přístup ke světu a člověkuAdorno, Th.W.: Consecutio temporum. In Minima moralia. Frankfurt a/M, Suhrkamp 2001 (reprint 1. vydání z roku 1951), s. 418-421.
Fromm, E.: Ať zvítězí člověk. In: Antologie textů současné západní filosofie I., vyd.
M. Tlustá.
Praha, SPN 1965, s.70-75.Habemas, J.: Modernity´s Consciousness of Time and Its Need for Self- Reassurance, in týž: The Philosophical Discourse of Modernity. Cambridge, MIT Press, 1996, str. 1-23.Habermas, J.: Moderna - nedokončený projekt.
In Za zrkadlom moderny. Bratislava, Archa 1991, s. 299-318.
Jung, C.G.: Problém duše moderního člověka. In týž: Duše moderního člověka.
Praha, Atlantis 1994, s.35-53. Küenzlen, G.: Sekulární náboženské dějiny moderny. In: týž, Der Neue Mensch.
Frankfurt a/M., Suhrkamp 1997, s.63-92. Loewenstein, B.: Projekt moderny.
Praha, OIKOYMENH 1995.Machovec, M.: Vytvoření dějinné dynamiky. In: týž, Filosofie tváří v tvář zániku.
Brno, Zvláštní vydání 1998, s.179-238.Marcuse, H.: Socialistický humanismus. Tamtéž, s. 168-174.Marx, K.: Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta.
In: Marx/Engels, Vybrané spisy 2. Praha, Svoboda 1977. Rimbaud, J.A.: Dopisy vidoucího.
In týž: Srdce pod klerikou. Praha, Boj 1993, s. 98-112.Suchodolski, B.: Renesanční humanismus a marxistický humanismus.
In: Antologie textů současné západní filosofie III. (Problémy moderního humanismu), vyd. M.
Tlustá. Praha, SPN 1967, s. 120-127.Taylor, Ch.: Humanismus a moderní identita.
In: Člověk v moderních vědách. Filozofický ústav ČSAV 1992, s.91-132.A2.
Založení moderního emancipačního humanismu: evropské osvícenství osmnáctého století Bacon, Fr.: Nové organon. Praha, Svoboda 1990.Bahner, W.: Aufklärung als europäisches Phänomen.
Leipzig 1985.D´Alembert, J.: Úvod k Encyklopedii. Praha, Svoboda 1950.Diderot, D.: Rameaův synovec.
In: týž, Vybrané spisy. Praha, SNPL 1953.Hegel G.W.F.: Fenomenologie ducha, kap.
Osvícenství. Praha 1960.Horkheimer/Adorno: Julliett
Tento kurs se zabývá charakterem moderní a postmoderní doby v souvislosti s otázkou, v čem spočívá projekt moderny.
Postupně probíráme tři odpovědi na tuto otázku: odpověď kritické teorie, postmodernistickou, neomarxistickou a postmarxistickou.