Lexikologie a sémantika českého jazyka

Sylabus

1) Úvod do lexikologie – lexikální subsystém, lexikologické disciplíny. Základní jednotka lexikálního systému (slovo, pojmenování, lexém, víceslovné lexikální jednotky, motivovanost slova). Frazeologie.

2) Slovní zásoba češtiny (jádro vs. okrajové vrstvy; neutralita vs. příznakovost). Sociolekty.

3) Význam pojmenovávacích jednotek (struktura významu, jeho konstituování). Mnohoznačnost a jednoznačnost. Polysémie, homonymie, paronymie. Slovo jako jazykový znak a jeho různá pojetí.

4) Významové vztahy lexikálních jednotek – paradigmatické a syntagmatické (synonymie, hyperonymie, hyponymie, opozitnost; kompatibilita, kolokabilita).

5) Změny slovní zásoby – sémantické tvoření (pojetí metafory a metonymie v kognitivní lingvistice), přejímání a adaptace, internacionalismy, neologie

6) Slovotvorba – pojetí slovotvorby, základní pojmy, slovotvorné způsoby, úpravy, postupy a typy; onomaziologické kategorie.

7) Derivace – substantiva

8) Derivace – adjektiva

9) Derivace – slovesa

10) Derivace – adverbia; kompozice a zkracování

11) Vývojové tendence a zachycení slovní zásoby ve slovnících. Český národní korpus.

Anotace

Cíl: Prohloubení a komplexní pochopení principů české slovotvorby a fungování lexikálního subsystému ve vztahu k potřebám učitele českého jazyka.

Vymezení lexikologie jako vědní disciplíny, základní jednotky.

Lexém, jméno obecné a vlastní.

Jazykový znak, jeho různé pojetí.

Paradigmatické a syntagmatické vztahy mezi významy.

Paronymie.

Frazeologie, kolokabilita.

Expresivita.

Metafora v kognitivnělingvistickém pojetí.

Český národní korpus.

Slangy.

Slovotvorba, slovotvorné procesy.