Úvod do témat:
1. Co jsou klasické tradice? Jaké jsou základní pilíře evropské kultury?
2. Recepce bájí v literatuře a umění – např. trójský okruh, založení Říma, význam římské mytologie. Římské impérium v křesťansk ém kontextu.
3. Reflexe hodnot a ctností římské republiky. Modifikace kánonu ctností v křesťanství.
4. Recepce Ciceronova řečnického umění a jeho teoretických spisů ve světovém kontextu. Význam Ciceronových textů jako školní četby.
5. Reflexe Augustovy osobnosti a vlády ve vývoji politických a kulturních dějin světa.
6. Antická mytologie v kontextu mytologií světových.
7. Recepce římské mytologie ve světové literatuře, výtvarném umění a hudbě včetně srovnání v českém prostředí
8. Postavení ženy v antické mytologii a historii ve srovnání se světovým křesťanstvím.
9. Antické tradice ve společenském a politickém životě.
10. Umělecký obraz antiky ve filmu a historické románu z antiky. (Evropa, svět, české země).
11. Antické a křesťanské motivy v reklamě
19. a
20. století ve světovém kontextu.
12. Shrnutí.
MOTTO: "Odluka od Říma nebyla nikdy definitivní... Žádný literát, umělec, teolog, filosof a právník se nechopil brku dřív, než se sklonil nad texty doslova vyrvanými z lůna středověkých klášterů a požádal o radu staré Římany - a od poloviny 15. století stále více i Řeky...
Je to nezaměnitelně evropské a vymezuje to Evropu vůči všem ostatním civilizacím na zeměkouli. Kdykoli se totiž Evropa ocitla na rozhodující křižovatce a bylo třeba přijít s něčím novým, vzala si poučení z antické kultury, která už dávno zmizela za obzorem. Žádná jiná civilizace, ani čínská, ani byzantská nebo islámská, nemá ve svých dějinách tak vyspělou kulturu, jako byla kultura řecká a římská, která upadla na staletí v zapomnění, aby posléze povstala jak Fénix z popela a prorazila cestu průkopníkům nového světového názoru. Antické a evropské dějiny... se od sebe odpoutaly až se začátkem průmyslové revoluce, kdy životní poměry jedné a druhé éry přestaly být v podstatě srovnatelné..."
DAHLHEIM, Werner: U kolébky Evropy: Odkaz antického Říma. Překlad Jiří Pondělíček. Praha : Vyšehrad, 2006.
S ohledem na přípravu budoucího učitele na základních a středních školách je výuka zaměřena především na seznámení studentů s formami recepce a tradice těch klíčových fenoménů starověkého řecko-římského světa, které známe z českého, evropského i transatlantického prostoru v různých oblastech politiky, kultury i každodenního života (v historiografii, literatuře, výtvarném a vizuálním umění, filozofii apod.) a stručně je uvést do problematiky klasických tradic. Předmět obsahově navazuje na přednášku Starověké Řecko a Řím a zabývá se pouze „druhým životem“ těchto civilizací včetně vývoje křesťanství a jeho vlivu na světovou kulturu. Součástí kurzu je rovněž uvedení do základů latiny jakožto nedílné složky metodologické přípravy učitele dějepisu, která je podstatná pro pochopení působení antické civilizace nejen v evropské kultuře (více viz literatura).