Struktura hudby II

Sylabus

1. Význam v hudbě – koncepce pojetí, historické hledisko, současné tendence, pedagogické aplikace 2.

Liturgická hudba pro původní a koncertní účely, prolínání účelů (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník) 3. Vokální hudba romantická a soudobá – slovo jako konkretizace hudebního sdělení (sborová tvorba 19. a 20. století, vztah slova a hudby) 4.

Píseň v tvorbě významných skladatelů romantismu a současnosti (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben) 5. Programní hudba – hudební a mimohudební děj, aspekty hudebního významu (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák) 6.

Hudba impresionismu, návaznosti a syntézy (Debussy, Novák) 7. Proměny exprese v průběhu hudebního vývoje (Liszt, Schönberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák) 8.

Národní školy romantismu, folkorismus a neofolklorismus (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály) 9. Rozšířená tonalita – tradiční forma s novým obsahem (Prokofjev, Stravinskij, Martinů, Krejčí, Eben) 10.

Malé formy a žánrové obrázky (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka) 11. Nonartificiální hudba, vztahy a proměny s artificiální hudbou 12.

Hudba jako doprovodná složka filmu, dramatu, společenské akce

Anotace

Východiska pro komplexní analýzu navazují na poznatky získané v předmětu Struktura hudby I a jsou doplněna prohloubenými poznatky z oblasti dějin hudby při zaměření na konkrétní problematiku vybraných jevů a při postižení vztahů obecného a zvláštního. Hudebněhistorická problematika zahrnuje výběr stylů a osobností, které dokládají typické vlastnosti epochy a stylu a význam pro rozvoj hudební kultury.