Anotace
Cílem první části předmětu je orientovat studenty v žánrech odborných textů a jejich uvedení do role čtenářů a budoucích autorů výzkumných zpráv. Druhá polovina kurzu studenty seznamuje se základy metodologie psychologického bádání, a to formou představení obecných parametrů kvalitní vědy, nejčastěji užívaných metod, různých podob výzkumného designu, základních pojmů a paradigmat výzkumu (kvantitativní a kvalitativní). Součástí jsou i různé praktické ukázky a cvičení rozvíjejí výzkumné kompetence. Zápočet je udělován za seminární práci prezentující rozbor výzkumné zprávy z hlediska struktury IMRD; motivovaný otázkami, které v nich vyvolá čtení encyklopedické učebnice. Studenti si vyberou téma (jev a jeho teorii) z encyklopedické učebnice Psychologie Atkinsonové a Hilgarda; naformulují otázky, které v nich čtení textu vyvolává; vyhledají text výzkumné zprávy, ve které mohou hledat odpovědi na své otázky (standardně v odborném časopise); provedou jeho rozbor z hlediska struktury IMRD (Introduction, Method, Results, Discussion); shrnou poučení k výchozí encyklopedické teorii. Struktura předmětu pokrývá následující témata:
1) Úvod: Program předmětu; požadavky na seminární práci; rozdělení mezi vyučující v roli školitele seminární prace;
2) Paradigma, metodologie, metoda: Pojem paradigma; paradigma pozitivistické x konstruktivistické (a další členění); T. Kuhn, M. Foucault, K. Popper - paradigma a blízké pojmy; pojem metodologie a metoda (ve spojitosti s paradigmatem); paradigmata v psychologii;
3) Vztahy mezi výzkumem a teorií: Teorie jako zdroj výzkumu x teorie jako výsledek výzkumu; funkce teorie v kvalitativním, kvantitativním a smíšeném designu; psychologické směry a jimi upřednostňované typy výzkumů; teorie laické versus teorie vědecké;
4) Kritéria dobrého výzkumu: Validita, reliabilita, objektivita, originalita a další charakteristiky (různá pojetí); rozdíly v posuzování výzkumů s kvalitativním, kvantitativním a smíšeným designem; realizace "dobrého" výzkumu; výběr kvalitních zdrojů (porovnávání článků); uplatnění kritérií APA;
5) Psaní odborného textu: Fáze procesu přípravy odborného textu; organizace materiálu; volba tématu, struktury a stylu textu; práce s literaturou; účel a podoba tabulek a diagramů; autorská lokace a pozicionalita; typy autorství a jejich úskalí; funkce recenze/kritiky; výběr média pro zveřejnění textu;
6) Žánry odborných textů: Obecné: výzkumné zprávy x učebnice encyklopedické a učebnice metodiky (know about x know how); výzkumné zprávy x expertíza a politické stanovisko (tradice, autorita, intuice, věda); metoda výzkumu: empirie (laboratoř/terén), tvorba teorie (pojmy a výklad), systém, kontrola (osobní x veřejná). Žánry článků v odborných časopisech: studie empirické, teoretické, přehledové, metodologické; diskuse a recenze (tradice, autorita, intuice, věda);
7) Rešerše: Literatura primární x sekundární. "Prostory" k provádění rešerší (encyklopedie, handbook, encyklopedická monografie; více či méně specializovaný odborný časopis; elektronický katalog knihovny; elektronická databáze anotací a/nebo fulltextů odborných statí; "Google"); kategorie odborných literárních pramenů (literatura primární vs. sekundární; prameny nosné vs. podpůrné/slovníkové/encyklopedické); internet a elektronické databáze (Googlování; základní vs. pokročilé vyhledávání); MVS;
8) Výzkumná zpráva - struktura: Základní (IMRD) a doplňkové prvky. Žánry výzkumných zpráv dle strategické volby žánru empirického výzkumu (laboratorní ("se studenty") vs. terénní; etická vs. emická perspektiva; variabilita osob vs. variabilita metod/perspektiv; representativní vs. kredibilní; verifikační/deduktivní vs. heuristický/induktivní; deskriptivní/explanační vs. preskriptivní/evaluační);
9) Teoretická integrita textu: Hypotetické myšlení (implikace, kombinace, kvaternalita); kódování empirických dat (paradigma, druhy).