Charles Explorer logo
🇨🇿

Variabilita a patologie psychického vývoje ve školním věku

Předmět na Pedagogická fakulta |
OPBP3Q305A

Sylabus

1. Základní pojmy psychického vývoje První tématický blok je zaměřen na základní pojmy a principy normality, variability a patologie psychického vývoje. V úvodu to budou spíše obecnější informace, v závěru bude zmiňován současný přístup k terminologii ve školství. Teorie normality, pojetí normality Kritéria normality v dětství vývojové etapy, příp. vývojové úkoly dle autorů: Erikson, Kohlberg, Piaget, Freud statistická, pragmatická, dílčí norma v dětství Kritéria normality v dospělosti vycházející ze společenských požadavků na dospělého jedince (samostatnost: eko-nomická, sociální, emoční, pracovní uplatnění, partnerství, rodina) vycházející z vývojových úkolů dospělosti (Erikson) ? proměnlivost v jednotlivých etapách dospělosti (např. krize středního věku aj.) vycházející ze ?zdravého (optimálního) fungování osobnosti? (Syřišťová)  Teorie vlivů na vývoj (běžný vs. patologický)? Biologické vlivy vs. spo-lečenské? Jaké mají tyto postoje dopad na přijetí, výchovu a vzdělávání postiženého jedince? Jak je chápou teorie: Enviromentalismus Nativismus Interakcionismus  Činitelé variability psychického vývoje Dědičnost jako činitel vzniku odchylek v psychickém vývoji (genotyp, heriabilita, reakční norma, podíl vlivu dědičnost a prostředí, typické problémy vývoje dané dědičností) Faktory prostředí (fenotyp, prostředí mění vs. stupňuje dědičné předpoklady, typo-logie vlivů prostředí, vlivy prostředí v různých etapách vývoje) Terminologie vývojových obtíží, vývojových poruch v dětském věku dle MNK-11 a DSM-V. Současná terminologie ve školství dle školského zákona a navazujících vyhlášek (zejm. č. 72/2005 Sb. a 73/2005 Sb.): zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, so-ciální znevýhodnění

2. Rodina postiženého dítěte, rodinný kontext postižení Druhé téma bude sledovat rodinu postižených/znevýhodněných jedinců. Podobně jako je ro-dina základním prostředím, ve které probíhá vývoj dítěte v normě, je i pro jedince s postiže-ním/znevýhodněním úloha rodiny neopominutelná. Přitom se musí rodina handicapovaných dětí vyrovnávat s celou řadou problémů. Sledovány budou i vazby mezi jednotlivými členy rodiny a případy, kdy je rodina zdrojem obtíží dítěte. Úloha rodiny pro zdravý vývoj dítěte, úloha rodiny pro vývoj postiženého dítěte, pro vývoj dětí s vývojovými odchylkami Úloha dítěte pro rodinu, jak ji naplňuje dítě s vývojovými obtížemi ? postižením? Rodina postiženého dítěte reakce rodičů v případě narození dítěte s postižením krize rodičovské identity dle Küblerové?Rossové: šok, popření, postupná akcepta-ce reality, vyrovnávání se s problémem, adekvátní či neadekvátní vyrovnání se (realistický postoj k situaci, optimální podpora vývoje ve shodě s možnostmi dítě-te, rozvoj obranných mechanismů k vyrovnávání, nevhodné výchovné styly) doba vzniku odchylky / postižení, příčiny postižení a rodičovské postoje změny rodičovských postojů k dítěti s postižením Systém rodiny s postiženým dítětem hranice rodiny subsystém partnerský vztah rodičů k postiženému dítěte a jeho výchova, varianty nevhodných typů výchovy subsystém sourozenecký životní cyklus rodiny s postiženým dítětem od kojeneckého věku až do dospělosti zásady pro výchovu postiženého dítěte Rodina jako zdroj ohrožení vývoje dítěte (deprivace, subdeprivace, CAN, sociokulturní handicap aj.)

3. Osobnost jedince s postižením Třetí tématický blok se bude věnovat individuálním zvláštnostem jedinců se zdravotním postižením, znevýhodněním, sociálním znevýhodněním. Sledovány budou možnosti plnění vý-vojových úkolů v jednotlivých vývojových etapách (od časného věku až do dospělosti) i dů-sledky, které může vývojový problém či postižení přinášet pro formující se osobnost dítěte. Vývoj jedince zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálními znevý-odněním: vývojové úkoly v oblasti tělesné, psychické, emoční a sociální. Rizika a úskalí vývoje v jednotlivých etapách vývoje vzhledem k typu postižení / znevýhodně-ní. Specifické znaky vývoje jedince s postižením v časném věku, předškolním věku, v mladším školním věku, starším školním věku (puberta, adolescence), časné dospělosti. Vrozené a získané postižení a vliv na vývoj a osobnost postiženého jedince. Sebepojetí jedince s postižením. Formování osobnosti v průběhu socializace, sociální vlivy.

4. Společnost a jedinec s postižením Jedno z témat je věnováno postojům společnosti vůči jedincům s postižením/znevýhodněním. Bude postaveno na mapování posunu v přístupech k jedincům s postižením/znevýhodněním v důsledku změn ve společnosti, pracovat se bude s sociokulturní normou.

5. Vývoj jedince s daným typem postižení Pátému tématu bude věnována značná pozornost a bude tvořit cca polovinu výuky. Postupně se budeme zabývat specifickým průběhem vývoje jedince se daným typem postižení / znevýhodnění, přičemž bude dáván důraz na sociální vlivy (rodina, škola, vrstevnická skupina..). Budou mapovány specifické obtíže a problémy, se kterými se u jedincům s postižením / znevýhodněním v průběhu socializace můžeme setkávat. Sledovány budou také specifické vývo-jové znaky či zvláštnosti osobnosti jedinců s daným typem postižení. Nebude ani opomenuto vzdělávání, zejm. budou zmiňována pozitiva a negativa průběhu vzdělávání (integrace vs. speciální školství), hledány budou faktory úspěšné integrace do hlavního vzdělávacího proudu. Zabývat se budeme těmito problémy vývoje/postižením/znevýhodněním: poruchy vývoje rozumových schopností, jedinec s mentálním postižením pervazivní vývojové poruchy, poruchy autistického spektra jedinci s tělesným postižením, zdravotní znevýhodněním jedinci se zrakovým postižením jedinci se sluchovým postižením  jedinci s poruchou komunikačních schopností specifické vývojové obtíže dětí v oblasti školního výkonu a specifické poruchy chování u dětí školního věku  jedinci se sociálním znevýhodněním (sociokulturní handicap, menšiny, sociální vyloučení, žák cizinec aj.)

Anotace

Kurz Variabilita a patologie psychického vývoje navazuje na Vývojovou psychologii I, II. Jedná se o kurz, který je pro studenty psychologie a speciální pedagogiky důležitý, neboť poskytuje základní informační zdroje o oblasti odchylek ve vývoji.

Studenti by tak měli získat vhled do specifik odlišného vývoje postižených jedinců a získat jakýsi obecný základ pro pozdější budování profesních speciálně pedagogických/psychologických kompetencí. Kurz je prerekvizitou Klinické psychologie.

Mezi oběma předměty je zásadní rozdíl v začlenění. Kurz Klinické psychologie je zaměřen aplikačně ve shodě s rozdělením psycho-logických disciplín a měl by se soustřeďovat na otázku třídění, diagnostiky a terapie dušev-ních poruch a onemocnění.

Variabilita a patologie vývoje rozšiřuje vývojovou psychologii a má teoretičtější charakter. Dříve byl kurz označován jako Psychologie handicapu, event.

Pa-topsychologie, tj. psychologie postižených jedinců. Je zřejmé, že pozornost bude v největší míře věnována dětem se zdravotním postižením/znevýhodněním a sociálním znevýhodněním, tak jak je chápe současná školská legislativa.

Výuka se bude realizovat formou přednášek a seminářů. Přednášky budou mít teoretičtější povahu a budou zaměřeny na tématické okruhy 1-4.

Obsahem seminářů bude tématický okruh 5. Zde předpokládáme aktivní zapojení studentů a skupinové formy práce.

Každá skupina, se zaměřením na konkrétní handicap, postižení, znevýhodnění (somatické onemocnění, tělesné postižení, poruchy CNS, poruchy vývoje rozumových schopností, smyslová postižení, vady řeči, sociokulturní handicap, poruchy adaptace aj.) předloží zpracovaný materiál, který bude zahrnovat shromáždění relevantních literárních pramenů a jejich kritickou analýzu, postižení specifik vývoje jedince daného postižení (v obecné rovině), případně kazuistiku zpracovanou na základě údajů z odborného pracoviště (odborného nálezu). Tato práce je podmínkou vstupu k atestu.

Tento přístup je umožněn tím, že řada studentů psychologie/speciální pedagogiky se aktivně zapojuje do práce s jedinci s postižením/znevýhodněním (různá centra, nadace, ale také SPC) a mohou svým kolegům předat svůj pohled na problematiku. Důsledně jsou však vedeni k tomu, aby jejich reflexe nebyla zaměřena na aktuální trendy v praxi (tj. péče o jedince s postižením/znevýhodněním) či na jejich vzdělávání, léčbu, terapii, ale aby se dotýkala obecnějších otázek, které jsou v centru pozornosti v tomto kurzu (tj. vývoj a osobnostní zvláštnosti jedinců s postižením / znevýhodněním).