Obsah kurzu
Teoretické přístupy k psychologii hry: definice a pojetí hry (historické i současné definice) z hlediska jednotlivých psychologických škol, digitální hry a jejich specifika, hra vs. hraní, videohry vs. tradiční hry
Struktura hry: klasifikace, žánry, hra jako systém a potenciální prostor nabídek, pravidla, herní mechaniky a mechanizmy, platformy a materiální instrumenty hry
Dynamika hry: psychologické změny uvnitř kybeprostoru, charakteristika vlivů a dopadů na kognici, emoce a chování, flow fenomén
Vývojová funkce hry: role hry ve vývoji dle jednotlivých etap, dětská hra vs. hra dospělých
Terapeutická funkce hry: historie užití a přehled dle jednotlivých autorů, hra a nevědomí
Rétorika a sociální funkce hry: hra jako ideologický systém, rétoriky B. Suttona-Smithe, proces „gamifikace“ neherních oblastí
Herní styl: typologie hráčů, pojetí stylu, styl jako intencionální model
Kontroverzní účinky a úskalí, hranice hry: agresivita uvnitř i mimo hru, závislost, genderové stereotypy,
Hra jako fikce: fenomén virtuálních světů, online identita a identifikace, avatar
Aktuální a budoucí trendy: profesionalizace zábavy: elektronické sporty, herní žurnalistika, youtubers, herní studia; směšování práce a volného času
Kyberkultura virtuálního světa: koncept „digital natives“; specifika vlivu ICT na současné i minulé generace; demografické informace o uživatelích; druhy komunit a jejich produktivita
Předmět se zaměřuje na psychologické vystižení významu hry a hraní. Obsahem úvodních přednášek je představení definic a přístupů ke hře (z hlediska ludologie, psychologických škol, srovnání tradičních a moderních herních forem). Následuje uvedení do strukturálních (žánr, hra jako potenciální prostor nabídek), dynamických (motivace, prožitek, herní styl a strategie) a ideologických optik (funkce a opodstatnění her), kterých je možno využít pro analýzu tohoto fenoménu. Na tento základní blok navazují přednášky mapující dílčí témata aktuální doby. Téma hravosti osvětluje současné psychologické bádání v oblasti osobnostních vloh pro herní chování. Přednáška o herní terapii kondenzuje základní myšlenky a aplikace hry v klinické a poradenské praxi. Gamifikace vyjadřuje přesah herních prvků do širší kultury. Zařazena je také přednáška o tzv. virtuálních světech a jejich souvislosti s realitou. Kurz zakončuje problematika kontroverzních účinků spojovaných s moderními herními formami ve snaze kriticky umírnit efekt generačního šoku. Obsah kurzu:
1) Teoretické přístupy k psychologii hry: definice a pojetí hry (historické i současné definice) z hlediska jednotlivých psychologických škol, digitální hry a jejich specifika, hra vs. hraní, videohry vs. tradiční hry;
2) Struktura hry: klasifikace, žánry, hra jako systém a potenciální prostor nabídek, pravidla, herní mechaniky a mechanizmy, platformy a materiální instrumenty hry;
3) Dynamika hry: psychologické změny uvnitř kybeprostoru, charakteristika vlivů a dopadů na kognici, emoce a chování, flow fenomén;
4) Vývojová funkce hry: role hry ve vývoji dle jednotlivých etap, dětská hra vs. hra dospělých;
5) Terapeutická funkce hry: historie užití a přehled dle jednotlivých autorů, hra a nevědomí;
6) Rétorika a sociální funkce hry: hra jako ideologický systém, rétoriky B. Suttona-Smithe, proces „gamifikace“ neherních oblastí;
7) Herní styl: typologie hráčů, pojetí stylu, styl jako intencionální model;
8) Kontroverzní účinky a úskalí, hranice hry: agresivita uvnitř i mimo hru, závislost, genderové stereotypy;
9) Hra jako fikce: fenomén virtuálních světů, online identita a identifikace, avatar;
10) Aktuální a budoucí trendy: profesionalizace zábavy: elektronické sporty, herní žurnalistika, youtubers, herní studia; směšování práce a volného času;
11) Kyberkultura virtuálního světa: koncept „digital natives“; specifika vlivu ICT na současné i minulé generace; demografické informace o uživatelích; druhy komunit a jejich produktivita