Vymezení pojmu zájem v kontextu pedagogiky volného času; Vztah zájmů, potřeb a schopností z ontogenetického hlediska, funkce zájmů a zájmových činností v životě člověka, činitelé ovlivňující vývoj zájmů.
Legislativa k vedení zájmových útvarů v rámci subjektů realizujících organizované zájmové činnosti.
Zájmové činnosti spontánní a organizované v závislosti na pedagogické diagnostice.
Cíle zájmových činností v doménách kognitivní, afektivní a psychomotorické.
Metody a organizační formy zájmových činností; Struktura schůzky zájmového útvaru, příprava vedoucího na schůzku.
Motivace k zájmovým činnostem, řešení vztahu mezi principem dobrovolnosti a pedagogického ovlivňování; Participace členů zájmového útvaru na činnostech.
Předmět je širším vstupem do teorie pedagogiky volného času se zaměřením na zájmy a zájmové činnosti žáků, jakožto souboru organizovaných i volnočasových cílevědomých aktivit. Vede absolventy výukového kurzu k získání vědomostí a dovedností umožňující stanovit obsah, metody a formy konkrétních zájmových činností pro rozmanité věkové kategorie, díky kterým je absolvent schopen realizovat a hodnotit činnosti, způsoby řešení neobvyklých výchovných situací, základní předpisy a právní normy pro činnost zájmových útvarů.
Cíl: Studující je schopen definovat cíle a formy edukace ve volném čase žáků, ovládat základní terminologii pedagogiky volného času, vysvětlit pedagogick é principy volnočasových aktivit.
Studenti používají terminologii obecné didaktiky v kontextu zájmových činností (Valenta, operacionalizovaný cíl/ jádrová činnost, principy OSV: praktická, zosobněná, provázející ; Jirásek, prožitek/zážitek, holistická výchova; Jonassen, Land, Mareš, Pelikán, Jirásek, Holec, Neuman, učební prostředí akcentující žáka pedagogizace prostředí - přímé a nepřímé výchovné působení; Vygotský, Křivohlavý, zóna nejbližšího vývoje; Csikszentmihalyi,Flow/stres/ nuda; Kolb, Hanuš, Drahanská, zkušenostní učení, reflexe, formativní hodnocení, konstruktivismus ve výuce, Čáp, Mareš, Kalhous). .
Interpretují aktivitu/hru jako metodu ve vazbě na volnočasový cíl (afektivní, psychomotorická, kognitivní doména cílů)
Argumentují smysl pedagogické diagnostiky skupiny pro nastavení bezpečného výchovného kontextu aktivit (situace pro sociálního učení na úrovni eustresu). Porovnají možnosti sociální motivace (potřeby skupiny; referenční rámec skupiny) jednotlivce se situací skupinové dynamiky (též v souvislosti s cíli rozvoje kompetence spolupracovat)