Sylabus
(každý z bloků předpokládán na 1-3 přednášky) 1. Religionistika jako věda; etymologie; problém toho, jak určit „náboženství“; jak a proč se religionistika jako pozdní věda konstituovala a proč jedině se mohla konstituovat uvnitř evropské tradice; její vztah k jiným vědám; rozdíl mýtu a náboženství, původní významy slova náboženství; nejdůležitější postavy, prameny a vývoj religionistiky; 2.
Indická náboženství – védy; upanišady; hinduismus; karma; dharma; mókša; buddhismus – Buddha; čtyři vznešené pravdy, osmidílná stezka; nirvána; mahájána, hínajána; 3. Judaismus – judaistika; nejdůležitější postavy a souvislosti Tanachu a následných dějin Židů; Talmud; v zesíleném smyslu monoteismus; vztah Já-Ty jako základní zkušenost – modlářství (fetišismus) – dějinnost; Mišne Tóra; středověká situace – soužití v s Araby, s křesťany; halácha; mesianismus; až po založení Izraele; židovské svátky a tradice; 4.
Křesťanství – sledování kořenů v judaismu; helénismus jako kontext; Ježíš Kristus; euangelion; eschatologie – víra – proměna vztahu k přítomnosti v jádru křesťanské zkušenosti; boží království; apokalyptika; apoštol Pavel – problém milosti a zákona, „universalisace“ křesťanství; trinitologie; christologie; sotériologie; svátky a jejich původ – liturgie; základní konfesionální rozdíly: katolíci, ortodoxní, protestanté; moderní křesťanství ve 20. a 21. století – modernismus, dialektická teologie, existenciální teologie – demytologizace, teologie osvobození, feministická teologie; 5. Islám – jakým způsobem je neodmyslitelný od evropské tradice; striktní monoteismus a vztah k času; Alláh; Muhammad; Korán – základní seznámení; sunnitská ortodoxie a ší’a; chalífát; vztah k jinověrcům; recepce a rozvíjení evropské tradice a vědy – kalám a falsafa; pět pilířů islámu; islámské svátky.
Anotace
Smyslem předmětu je osvojit si alespoň elementární znalost i zkušenost s hlavními indoevropskými pilíři naší orientace ve světě – jakým způsobem žije v našem vlastním vidění světa tato tradice, aniž bychom si toho byli vědomi? Přitom tato neznalost „sebe“ sama je kořenem neschopnosti rozumět vidění druhého. Tato schopnost a péče i ni zásadně chybí a ukazuje se v přítomnosti, že pouhé technické zařizování zde nemůže stačit, ba že problémy ještě prohlubuje.
(každý z bloků předpokládán na 1-3 přednášky) 1. Religionistika jako věda; etymologie; problém toho, jak určit „náboženství“; jak a proč se religionistika jako pozdní věda konstituovala a proč jedině se mohla konstituovat uvnitř evropské tradice; její vztah k jiným vědám; rozdíl mýtu a náboženství, původní významy slova náboženství; nejdůležitější postavy, prameny a vývoj religionistiky; 2. Indická náboženství – védy; upanišady; hinduismus; karma; dharma; mókša; buddhismus – Buddha; čtyři vznešené pravdy, osmidílná stezka; nirvána; mahájána, hínajána; 3. Judaismus – judaistika; nejdůležitější postavy a souvislosti Tanachu a následných dějin Židů; Talmud; v zesíleném smyslu monoteismus; vztah Já-Ty jako základní zkušenost – modlářství (fetišismus) – dějinnost; Mišne Tóra; středověká situace – soužití v s Araby, s křesťany; halácha; mesianismus; až po založení Izraele; židovské svátky a tradice; 4. Křesťanství – sledování kořenů v judaismu; helénismus jako kontext; Ježíš Kristus; euangelion; eschatologie – víra – proměna vztahu k přítomnosti v jádru křesťanské zkušenosti; boží království; apokalyptika; apoštol Pavel – problém milosti a zákona, „universalisace“ křesťanství; trinitologie; christologie; sotériologie; svátky a jejich původ – liturgie; základní konfesionální rozdíly: katolíci, ortodoxní, protestanté; moderní křesťanství ve 20. a 21. století – modernismus, dialektická teologie, existenciální teologie – demytologizace, teologie osvobození, feministická teologie; 5. Islám – jakým způsobem je neodmyslitelný od evropské tradice; striktní monoteismus a vztah k času; Alláh; Muhammad; Korán – základní seznámení; sunnitská ortodoxie a ší’a; chalífát; vztah k jinověrcům; recepce a rozvíjení evropské tradice a vědy – kalám a falsafa; pět pilířů islámu; islámské svátky.