Anotace
Kurz „Dějiny filosofie výchovy“ vychází z konceptu tzv. „filosofie provádějící“; filosofie, jejímž cílem je kultivovat, proměňovat a vychovávat člověka, pěstovat jeho lidské a občanské ctnosti, rozvíjet tvorbu ve vztahu ke světu a sebetvorbu ve vztahu k sobě samému. Výchova je zde proto odkrývána ve třech významových okruzích - jako vztah člověka ke světu (péče o kosmos, péče o logos), jako vztah člověka ke společnosti (péče o polis) a jako vztah člověka k sobě samému (péče o duši). Součástí kurzu je filosofická interpretace pedagogických konceptů a sledování proměn výchovného diskursu od jeho počátků podnes s důrazem na moderní a postmoderní výchovnou situaci.
Cíle a obsahové zaměření: Cílem kurzu je rozvinout a kultivovat u studentů schopnost kritické reflexe učitelského a vychovatelského povolání, smyslu výchovy, reflektovat současné úsilí o novou podobu vzdělanosti, orientovat studenty na dotázání metodologických základů výchovy, především s ohledem na jejich vlastní odbornou profilaci. Obsahově jde o analýzu duchovědných, fenomenologických, hermeneutických, pragmatických a postmoderních konceptů výchovy.
Hlavní témata:
• Ontologické koncepty výchovy (archetypy výchovy) – výchova jako péče o duši, jako e-ducatio a jako emendace (náprava). Výchova jako cesta k harmonii světa a člověka.
• Instrumentální výchova na počátku novověku, půda subjekt-objektového rozvrhu světa a její dopady na výchovu a vzdělání na počátku novověku. Koncepty otevřené a uzavřené duše. Věda a vědění.
• Proměny výchovy v době moderní – výchova jako cesta k dokonalosti, jako rozvinutí možností, výchova jako setkání, výchova jako dialog, jako agon. Tři rozměry výchovy – socializace, individuace a transcendence. Výchova jako životní pohyb. Výchova ve vzdělanostní společnosti. Krize výchovy a výchova jako cesta z krize světa.