Tematické okruhy:
Sociální a politické kontexty myšlení: filozofie a kolonizace, hitlerismus, násilí atd.
Syntéza koncepce mysli a hmoty: filozofické pojetí „velké“ teorie.
Postkolonialismus jako reakce na etnocentrismus západního myšlení: výzva pro pedagogiku utlačovaných.
Limity a přísliby liberalismu: koncepce kritického občana, hraniční myšlení.
Politická a ekonomická geografie: centrum a periferie, moc.
Ekologická krize a filozofie: člověk a příroda, klimatická krize a východiska temné ekologie.
Předmět seznamuje studující s filozofickými základy ekopedagogiky a kritické pedagogiky jako směry reagujícími na aktuální vývoj společnosti v lokálním i globálním měřítku. Tyto směry zároveň hojně využívají nejnovějších poznatků sociálních a humanitních věd a snaží se je vzájemně propojovat.
Jejich hlavním cílem je připravovat žáky/žákyně a studující na život ve světě tím, že je učí porozumět mechanismům moci, problematice ekologické krize a základům kritického myšlení. Filozofickými východisky těchto směrů jsou kritická teorie společnosti (v širším vymezení) a postkoloniální myšlení.
V tomto předmětu se klade důraz jednak na filozofická východiska nejvýznamnějších aspektů ekopedagogiky a kritické pedagogiky a jednak na obsah, cíl, strukturu a metody využívané těmito směry.