Ohniskové tématické kruhy jsou voleny a strukturována s ohledem na potřeby studentů a průběh kurzu.
Výchova, vzdělání a filosofie: rozdílné perspektivy pohledů na výchovu a vzdělávání (naivní, pedagogický a filosofický přístup), živel filosofického myšlení (ratio essendi a ratio cognoscendi)
Uvedení do filosofickovýchovné problematiky: Svéráz filosofie výchovy a možnosti tázání na fenomény a vzdělávání; česká tradice filosofie výchovy
Archetypy výchovy (R. Palouš): a) paideia, b) educatio, c) výchova v subjekt-objektovém rozvrhu;
Komenského pojetí výchovy
Patočkova filosofie výchovy, tři životní pohyby, chórismos a svoboda
Dialogický rozměr výchovy a hermeneutická výchova
Výchova, krize a antinomie výchovy
Idea univerzity a krize vzdělanosti (Teoreie nevzdělanosti)
Reflexe soudobého školství, éthos učitelského povolání v době příliš pozdní
Cílem kurzu je uvádět do obzoru filosofie výchovy, jež zde není pojímána jako specializovaný filosofický obor zabývající se výchovou, ale je jí rozuměno jako svérázné filosofické perspektivě nahlížející výchovu jako klíčový fenomén pro porozumění lidské existenci. Kurz uvádí do základních otázek filosofie výchovy vyvěrajících z tradice evropské kultury, seznamuje s tázáním po filosofických předpokladech výchovy, věnuje se aktuálním problémům výchovy a vzdělávání. Smyslem kurzu je poskytovat zájemcům půdu pro samostatnou a kritickou reflexi nadčasových i soudobých otázek výchovy a vzdělávání.
Výchova jako péče o duši v evropské tradici od antiky po současnost. Základy educatio a jeho reflexe. Instrumentální výchova od počátku novověku a její úloha podnes, filosofická kritika. Výchova založená na setkání (Buber, Lévinas) a odpovědnost ve výchově (Arendtová, Jonas, Waldenfels). Výchova a násilí v postmoderní reflexi (Foucault, Deleuze). Idea univerzity (Jaspers) a budoucnost univerzity (Derrida).