1. Úvodní hodina: půda, její fyzikální a chemické vlastnosti, půdní profil
2. Půda a její fyzikální a chemické vlastnosti II, vznik půdy; edafon I: obecná charakteristika půdní zvířeny; metody získávání půdních organismů (založení Tullgren-Berleseho extraktoru s vlastním vzorkem); kultivace celulolytických bakterií
3. Edafon a metody získávání půdních organismů II; vliv organismů na půdu: založení biosfér s žížalami/stínkami/svinkami; kontrola kultivace celulolytických bakterií,
4. Edafon a metody získávání III: měkkýši a zpracování hrabankových vzorků; odečítání stavu žížalích biosfér, kontrola kultivace celulolytických bakterií; půdní prvoci a Baermannova nálevka
5. Edafon a metody získávání IV: Baermannova nálevka a mechová fauna; hrátky se želvuškami
6. Edafon V: první rozbor úlovků z padacích pastí a/nebo Tullgren-Berleseho extraktorů; třetí sledování žížalích biosfér
7. (Ekologické) vztahy v půdním prostředí; faktory ohrožující půdu a vše další, co se nevešlo + prostor pro studentské aktivity spojené s edafonem a půdní biologií
8. -
10. Rozbor úlovků z Tullgren-Berleseho extraktorů a/nebo padacích zemních pastí, determinace ulovených organismů
Půdní biologie představuje svým posluchačům půdu jako neprávem opomíjený, nečekaně diverzifikovaný a jemně strukturovaný biotop, představující snadno dostupnou „(proto)zoologickou zahradu chudého biologa“.
Půda bude studentům představena jako životní prostředí pozoruhodného společenstva organismů, které jsou propojeny složitou sítí vzájemných vztahů a svým působením půdu zároveň vytvářejí. V teoretické části semináře se posluchači seznámí se základními typy půd, anorganickými a organickými složkami půdy, půdotvornými činiteli a půdotvornými procesy, hlavními skupinami půdních organismů, jejich vzájemnými interakcemi a adaptacemi na půdní prostředí, a se základními metodami pedobiologického výzkumu.
Teoretický výklad je při každé lekci doplněn o názornou ukázku, především metodiku získávání a zpracování různých skupin půdní fauny (Tullgren-Berleseho extrakce drobných půdních členovců; Baermannova nálevka pro získání hlístic, želvušek i půdních prvoků; zpracování malakozoologických hrabankových vzorků), ale také praktickou ukázku kultivace půdních bakterií a laboratorní chov žížal či suchozemských stejnonožců. Opominuta nebudou ani jednobuněčná eukaryota („prvoci“), obývající půdu.