Anotace
Příběhy smyslu.
Nejvýznamnější školy francouzské literární teorie a kritiky 2. půle 20. století (Gaston Bachelard a typologie básnické obraznosti; Charles Mauron a psychokritika; Gilbert Durand a literární antropologie; Roland Barthes, Gérard Genette, Tzvetan Todorov a strukturalismus a Nová kritika). Nástin jejich myšlenkového pozadí, změny paradigmatu z přelomu 19. a 20. věku a problematizace základních literárněteoretických a filosofických pojmů (skutečnost, její umělecké zobrazení/nápodoba, subjekt, atd.); nové meze a možnosti rozumění literárnímu textu.
- Obecný nástin: krize platónsko-aristotelského pojetí umění a přehodnocení základních souvisejících konceptů (nápodoba-mimesis, cíl a funkce umění/literatury); základní linie vlivu vědecké revoluce z přelomu 19. a 20. na pojetí člověka, subjektivity, umění coby lidského výtvoru/symbolické formy; základní dělící linie – pozitismus versus přístupy post-pozitivistické. - Přístupy psychoanalytické a hlubinně-psychologické obedience: Gaston Bachelard – souvislost tvořivosti a snění, „imaginace hmoty“, typologie tvůrců/textů podle vztahu obrazotvornosti k přírodním živlům; Charles Mauron a psychokritika – od obsedantních metafor k osobnímu mýtu; Gilbert Durand a antropologické struktury lidské obraznosti. - Přístupy strukturalistické: obecné principy strukturalismu v literární vědě; Roland Barthes versus Raymond Picard: zrození Nové kritiky; Tzvetan Todorov, Gérard Genette a naratologie; poststrukturalistické perspektivy