Charles Explorer logo
🇨🇿

Moderní švýcarská literatura (1900–současnost)

Předmět na Pedagogická fakulta |
OPNG3G037B

Anotace

Přednáška podává přehled o přínosu švýcarského regionu německého jazyka celoněmecké literatuře a o diskusích provázejících formování samostatného švýcarského písemnictví na pozadí proměn evropského myšlení. V centru stojí jednak téma švýcarské identity, jednak příspěvek švýcarských autorů k reflexi současného světa a k moderním literárním postupům. Švýcarská moderna si na počátku 20. století zvolila za téma reflexi švýcarské národní, jazykové a kulturní identity v moderní době a ptala se po jednotné švýcarské národní literatuře.

V meziválečné a válečné době se do popředí dostává situace země obklíčené válkou. Období po roce 1945 se charakteristické nástupem dvou autorů, kteří se stali světově uznávanými prozaiky, hlavně však dramatiky - Max Frisch a Friedrich Dürrenmatt a překonali tradiční „švýcarskou stísněnost“.

V 60. letech 20. století nastupuje silná autorská generace, která klade nepříjemné otázky k postojům k hitlerovskému Německu (Diggelmann) a bouří se proti švýcarské kulturní i politické uzavřenosti (Muschg, O.F. Walter, Loetscher, J.

Steiner, Jaeggi, G. Meier.

V literatuře se objevují umělecké postupy (Nizon, E.Y. Meyer, H.

Burger, Bichsel, Widmer, Hürlimann) a dokumentárně-reportážní tendence (Meienberg, Federspiel, Widmer). Ke slovu se hlásí silná skupina umírněných (Burkart, Leutenegger, Pedretti, Beutler) i provokujících feministek (Stefan, Jenny).

Nástup postmoderny přibližuje švýcarskou literaturu všeobecnému světovému diskursu (Kracht, Bärfuss).