Sylabus
· 1. Normalizační struktura vzdělávacích systémů o jejich současné projevy o historické podmínky jejich vzniku o jejich racionalita (normalizace prostřednictvím prostoru, času, kurikula a zkoušení) o izolace individua a jeho normalizace
· 2. Komunální povaha lidské kognice o sdílená a sociální intencionalita o objektivní svět jako projev sdíleného světa o Vygotský a distribuovaná kognice
· 3. Emočně-kognitivní struktura ve vzdělávání o Damasiovo pojetí emocí a emoční konstrukce paměti o teorie emocí Lisy F. Barrettové jako součást predikčního procesu o proces budování emočně-kognitivní struktury v „alternativních“ školách
· Omezení současného pedagogického výzkumu
· Důsledky vyvolané současnými sociálně-politickými změnami o role jinakosti a reciproční rovnost o fluidní svět a vzdělávání
Anotace
Filosofie výchovy se zabývá ontologickými a antropologickými předpoklady výchovy, analyzuje vztah mezi výchovou a vzděláváním v jejich tradičních i současných podobách. Tématizuje éthos učitelského a vychovatelského povolání spjatý s takovými fenomény jako odpovědnost vychovatele, autorita, legalita a legitimita vychovatelství.
Zkoumá antinomickou povahu vychovatelství, učitelství a také rodičovství, rozporuplnou povahu vztahu mezi vychovatelem a vychovávaným. Zabývá se výchovou jako vztahem člověka ke světu, ke společenství a k sobě samému.