Vzdělávací politika

Anotace

Předmět seznamuje s fungováním vzdělávací politiky, umožňuje nahlédnutí vybraných problémů vzdělávací politiky a seznámení s možnostmi aktivně participovat na utváření vzdělávací politiky (prakticky na příkladu zapojení do diskuse o vybraném problému). Cílem kurzu je uvést studenty do problematiky vzdělávací politiky v domácím i mezinárodním kontextu.

1. Vzdělávací politika jako vědní obor a různé přístupy k analýze a tvorbě vzdělávací politiky.

2. Aktéři vzdělávací politiky, instituce v ČR, které se podílejí na vytváření strategií a vzdělávací politiky v jednotlivých oblastech (rezortní pracoviště MŠMT aj.)

3. Internacionalizace vzdělávací politiky, role mezinárodních a nadnárodních organizací (EU, OECD, UNESCO, aj.), mezinárodní výzkumy (PISA, TIMSS, PIRLS, TALIS, aj.) a scénáře školy budoucnosti (OECD Schooling for Tomorow).

4. Dokumenty vzdělávací politiky a různé koncepční dokumenty, plány reforem školství od roku 1989 do současnosti (koncepční dokumenty do roku 2001, Bílá kniha a Zelená kniha, Strategie celoživotního učení, Dlouhodobý záměr MŠMT, Dlouhodobé záměry krajů, aj.).

5. Zhodnocení vývoje vzdělávání a vzdělávací politiky v ČR od roku 1989 do současnosti.

6. Strukturální proměny vzdělávání – nové instituce (vyšší odborné školy, lycea, víceletá gymnázia) a kvantitativní vývoj podílu žáků v různých typech studia (podíl žáků v různých typech studia. Strukturální problémy a otevřenost přístupu na VŠ. Demografický vývoj populace a jeho dopad na vzdělávání a strukturu školského systému.

7. Vývoj v oblasti monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání – testování žáků na základních školách a diskuse o jejich zavedení, státní maturity, autoevaluace škol a role školní inspekce. Vztah mezi interní a externí evaluací, rozdíl mezi evaluací a monitoringem, aj.

8. Výsledky vzdělávání žáků v ČR. Jaké jsou trendy ve vzdělanosti žáků v ČR? Výsledky mezinárodních výzkumů (PISA, TIMSS, CivEd), ale také domácích šetření (např. SCIO – Sonda maturant po 10 letech). Veřejné diskuse ohledně poklesu vzdělanosti národa (např. výzva „Všem jejichž hlas je slyšet“) a zjištění výzkumů v této oblasti.

9. Spravedlivost vzdělávacího systému, rané diferenciace žáků, víceletá gymnázia a výběrové školy. Indikátory spravedlivosti vzdělávání, srovnání s mezinárodním kontextem.

10. Vývoj obsahů a cílů vzdělávání (kurikulum): školní osnovy a Rámcové vzdělávací programy, nástup klíčových kompetencí, srovnání s vývojem v Evropě.