Projekt moderny

Sylabus

V kursu nejprve vymezíme tři fundamenty moderny: autonomii subjektu, autoritu rozumu, dimenzi budoucnosti, a jejich kořeny, kořen antický, židokřesťanský, a osvícenský. Ukážeme si dvě základní myšlenkové linie moderny, které z těchto kořenů vybíhají, linii kantovskou a linii marxovskou. Soustředíme se na vývoj těchto linií ve dvacátém století a na jejich současné vyústění. Zaměříme se na zakladatele a pokračovatele ´kritické teorie´ (Frankfurtské školy), na Adorna, Horkheimera, Fromma, Marcuseho, Benjamina, Habermase, Honnetha, Jamesona, Žižka. Zamyslíme se nad současnou postmoderní kritikou jednotlivých fundamentů moderny a nad úskalími této kritiky tváří v tvář současným civilizačním a ekologickým hrozbám. 

Po tomto zkoumání vzniku, vývoji a významu moderny si položíme otázku, jaký je vztah mezi modernou a mytickým, ,premoderním‘ pojímáním světa a člověka, v čem spočívají nedostatky mytického chápání světa a v čem nedostatky moderny. Charakterizujeme základní významy mýtu. Mýtus představíme jako celistvý model reality, a zaměříme se na hlubší souvislost mýtu a moderny, abychom pochopili, proč ve dvacátém století (např. v nacismu) dochází k regresivním převratům moderny na mýtus. Za účelem hlubšího pochopení těchto souvislostí se budeme věnovat mytickým a uměleckým vzorům (archetypům), které přispěly k vytvoření fundamentů moderny. Zaměříme se na postavu Prométhea, Odyssea a Fausta.   

Témata:  

První okruh: vznik, vývoj a význam moderny  

A1. Moderna jako celkový přístup ke světu a člověku  

      Čím se vyznačuje moderní postoj ke světu?

      Časový význam pojmu ´moderna´

      Premoderní, moderní, postmoderní postoj a jejich vztah k     minulosti, současnosti a           budoucnosti.       

      Kvalitativní význam pojmu ´moderna´ 

      Tři fundamenty moderny: svoboda subjektu, autonomie rozumu, dimenze budoucnosti

      Universalismus moderny

      Moderna a krizové fenomény současnosti    

A2. Založení moderního emancipačního humanismu: evropské osvícenství osmnáctého století    

         Antické, židokřesťanské a renesanční kořeny humanismu

         Osvícenské myšlení. Jeho východiska, charakter a cíle.

         Význam N. Machiavelliho a Fr. Bacona

         Představitelé osvícenství: Smith, Locke, Vico, Montesquie, Voltaire, ´encyklopedisté´,   

         Herder.

         Živé problémy doby jako základní hledisko osvícenství. Význam literatury. Voltairův           

         ´Candide´, Diderotův ´Synovec Rameaův´.

         Prohloubení a kritická reflexe osvícenství: Rousseau, Mendelssohn    

         Hegelův výklad osvícenství ve Fenomenologii: ´užitečnost´ a masovost jako výsledek            osvícenství   

         Odvrácená tvář osvícenství: markýz de Sade

         Osvícenství a francouzská revoluce (Condorcet, Cabanis, Burke, de Maistre, aj.)  

A3. Dvě linie moderního emancipačního myšlení    a, normativní linie    

    Kant a osvícenství

    Kantovo vymezení subjektu

    Kant a náboženství   

    Weber  a jeho vymezení moderny jako rozpojení kognitivní, etické      a estetické sféry

    Habermas a teorie komunikativní racionality (2. generace kritické teorie)

    Honneth a teorie uznání (3. generace kritické teorie)       b, obsahová linie      

    Marxovo pojetí člověka

    Analýza dějin

    Vzájemná podmíněnost subjektu a dějin 

    Osvícenství a utopie

    Lukács a ´zvěcnění´ moderního světa

    Kritická teorie (1. generace)

    Adornova/Horkheimerova ´Dialektika osvícenství´

    Benjaminovy ´Dějinně filosofické teze´       

    Marcuse, Fromm a ´freudomarxismus´ 

    Západní marxismus: Lukács, Gramsci, Bloch, Sartre, Althusser        

    Český marxismus: Kosík, Kalivoda        

    Lacan, Žižek a obnova (politické) subjektivity v postmoderně        

A4. Postmoderní kritika fundamentů moderny    

    Co je to postmoderna?

    Lyotardova kritika projektu moderny jako velkého vyprávění

    Foucaultova a Deleuzova kritika moderního pojetí subjektu

    Derridova kritika evropské racionality (´logocentrismu´)     

A5. Současný spor o modernu  

    Habermasova kritika postmoderny

    Postmoderní kritika Habermase      

    Ekonomická, dějinná a kulturní analýza postmoderny:

    Harvey, Jameson, Callinicos

    Moderna a současné krizové fenomény (konzumní kultura,      fundamentalismus, globalizace, ekologie)  

Druhý okruh: moderna a mýtus  

B1. Charakter a význam mýtu  

      Působení mýtu v evropských dějinách (příklad: mýtus o Edenu)

      Šest základních významů mýtu: význam interpretativní (Comte),          imaginativní (Vico), numinózní (Otto), psychologický (Freud, 

      Jung), sociální (Durkheim, Lévy-Bruhl), harmonizačně-ideologický 

      (Meletinskij)       

      Mýtus jako celistvý model reality, vyjadřující všechny roviny 

      člověka      

      Rozklad mýtu a vznik emancipačního myšlení (moderny)  

B2 Tragédie a zrození subjektivity  

       Vznik, charakter a představitelé řecké tragédie 

       Historičnost a nadhistoričnost tragédie

       Filosofické pojetí tragédie a tragického subjektu 

       Rozbor tragédie

       Je tragičnost možná v moderním světě?       

B3. Mytické archetypy moderny        a jejich literární, hudební a filosofické interpretace            a, Prométheus           

       Prométheus v řecké mytologii    

       Umělecká zpracování a filosofické interpretace:         

       Aischylos, Platón, Lúkiános, Rousseau, Goethe, Schelley, Leopardi, 

       Shelley. Liszt, Čapek.

       Prométheovský archetyp a fundamenty moderny  (autonomie         rozumu, civilizační pokrok)   b, Odysseus  

       Homérské eposy a jejich význam pro antiku 

       Moderní zpracování:

       Tennyson, Joyce, Kazantzakis    

       Odysseus a vznik autonomní subjektivity

       Adornova interpertace   c,  Faust      

        Goethův Faust

        Mannův Doktor Faustus  

        Faust jako archetyp moderního subjektu 

        Faust a negativní aspekty moderny                                 

B4. Mýtus v moderní době:       obnova mýtu jako pokus překonat deficity moderny     a, mýtus jako výraz principu života a bytí    v moderním myšlení  

    Schopenhauer, Nietzsche, Klages, Bergson, Cassirer, Heidegger                        kritika: Benjamin, Adorno         b, obnova mýtu v umění a politice           

    Wagner, Mann, Joyce, Claudel, Pavese, Jeffers, Borges, Asturias

    Sorel   c, perverze mýtu  

    Rosenberg: Mýtus XX. století     nacionální socialismus jako likvidace fundamentů         moderny (asubjektivismus, iracionalismus, kult síly)       d, dialektika mýtu a moderny ve dvacátém století a v současnosti            analýza nacionálního socialismu, ´reálného socialismu´, kulturního         pr

Anotace

Kurz se věnuje kritické teorii (tzv. Frankfurtské škole) jako jednomu ze základních myšlenkových proudů dvacátého století.

Výuka se zaměřuje na její hlavní představitele, její stěžejní texty a na její širší kulturní a sociální souvislosti. Cílem předmětu je seznámit studenty s kritickou teorií, jejími představiteli, texty, metodami a souvislostmi.