Helmut Gollwitzer (1908-1993) patří mezi nejdiskutovanější evangelické theology druhé poloviny minulého století. Bavorský luterán a levicový barthián působil na západoberlínské Svobodné univerzitě. Odmítal "čistou theologii" - ve jménu mezioborového studia nejen filosofie, nýbrž i sociologie, ekonomie, politologie a psychologie. Nikdy nenapsal žádnou dogmatiku, i jeho velké knihy jsou polemikou (s theology "křesťanského atheismu" Herbertem Braunem a Dorothee Sölle) nebo rozhovorem (s filosofem Wilhelmem Weischedelem). Přesvědčený socialista, jeden z prvních pro-izraelských theologů, znalec marxismu, blízký přítel českých theologů. Jediná jeho obsáhlejší kniha "Pokřivené dřevo - vzpřímená chůze" je věnována otázce po smyslu života. Jeho žák F.W. Marquardt zkusmo označil jeho theologii jako "theologii dobrých skutků".S Karlem Barthem, který si ho přál za svého nástupce, jako by jej pojila pouze všudypřítomná dýmka - a umění neustále překvapovat. A ovšem dosvědčování základního evangelijního Ano ke všem hříšníkům bez výjimky.
Výuka ob týden střídavě s RET40041.