Anotace
Jednota bratrská byla často vnímána jako ne-liturgická církev, resp. jako církev, která odmítla římskou mešní liturgii a navázala na radikálně zjednodušenou bohoslužbu Táborů. Proto se může jevit jako anachronismus hovořit vůbec o nějaké bratrské liturgii. Studenti budou seznámeni s nejnovějším bádáním, které ukazuje, že tomu tak úplně není. Tématem kursu bude liturgická tradice české a moravské větve Jednoty bratrské od jejího vzniku až do bitvy na Bílé hoře r. 1620, která ukončila jejích existenci v Čechách a na Moravě. Východiskem budou především analýzy dochovaných bratrských agend, liturgických formulářů a dalších relevantních pramenů. Práce s nimi bude náplní seminární části kursu. Budeme sledovat, do jaké míry Jednota navazovala na liturgickou tradici církve římské, do jaké míry tvořila formy nové, popř. do jaké míry se nechala ovlivnit tradicí českého a evropského protestantismu. Vedle historické perspektivy bude uplatňována perspektiva sémiotická, která umožňuje zkoumat liturgii z hlediska její struktury a jako dění probíhající ve znacích.
Struktura kursu:
I. Úvod;
II. Historický vývoj a prameny;
III. Liturgicko-teologické předpoklady;
IV. Čas (liturgický rok) a prostor;
V. Bohoslužba slova;
VI. Křest;
VII. Biřmování a konfirmace;
VIII. Večeře Páně;
IX. Ordinace;
X. Pokání a zpověď;
XI. Uzavírání manželství;
XII. Pomazání nemocných.