Spása patří k teologickým pojmům, které v současné době nejsou bez bližšího vysvětlení srozumitelné. K podstatě křesťanské víry sice patří jistota, že spása je člověku dána v Ježíši Kristu, avšak v otázce, jakým způsobem je tato spása darována, zprostředkována a přivlastněna, případně jakým způsobem se projevuje v životě křesťana a církve, se teologické koncepce rozcházejí.
Tématu spásy bývá obvykle věnován samostatný dogmatický traktát - soteriologie, který je ovšem spíš místem, kde se setkávají a protínají další nauky: christologie, nauka o milosti, pneumatologie, eklesiologie, sakramentologie a eschatologie. Přednáška se pokusí všechny tyto aspekty zohlednit a zároveň představit klíčové teorie spásy, jejich přednosti i meze.
Jejím cílem nakonec bude ukázat, jakým způsobem může církev dnes hovořit o spáse, aby její slovo bylo věrné biblické zvěsti a zároveň relevantní pro člověka, který není zakořeněný v křesťanské tradici.