Anotace
Předmět je určen budoucím sociálním a pastoračním pracovníkům i farářům, kteří se zamýšlejí nad tím, zda dnešní sbory (farnosti) a církevní společenství slouží spíše naplňování smyslu (nejen) křesťanské mise (sloužit bližnímu, pečovat o komunitu) nebo spíše individuálním potřebám členů (individualizace, privatizace církví). V předmětu zkoumáme potenciál církví v oblasti přímé sociální práce (diakonii) a spolupráce se sociálními pracovníky a sociálními službami v lokálním společenství. Cílem předmětu je přispět k poznání sboru jako sociální entity, komunity s jejími znaky a funkcemi; poznat místo sborů (farností) v místních společenstvích; propojit funkce
(úkoly, smysl) církve se sociální prací a sociální službou; mapovat potenciál křesťanských společenství a komunit ke službě a hledat možnosti jejich podpory; orientovat se ve financování křesťanských společenství; vnímat sbory
(farnosti) jako součást aktivní občanské společnosti.
Součástí předmětu jsou exkurze do vybraných církevních zařízení (farní sbory a sociální služby zřizované církví), nebo oblastí, kde působí duchovní pracovníci (nemocniční/vojenský/vězeňský kaplan). Do přednášek jsou zváni hosté.