Předmět je určen budoucím sociálním a pastoračním pracovníkům i farářům, kteří se zamýšlejí nad tím, zda dnešní sbory (farnosti) a církevní společenství slouží spíše naplňování smyslu (nejen) křesťanské mise (sloužit bližnímu, pečovat o komunitu) nebo spíše individuálním potřebám členů (individualizace, privatizace církví). V předmětu zkoumáme potenciál církví (sborů a obcí) v oblasti přímé sociální práce (diakonii) a spolupráce se sociálními pracovníky a sociálními službami v lokálním společenství.
Součástí předmětu jsou exkurze do vybraných církevních zařízení (farní sbory a sociální služby zřizované církví), nebo organizací, kde působí duchovní pracovníci (nemocniční/vojenský/vězeňský kaplan). Do přednášek jsou zváni hosté.