Sylabus
1) Hodnocení filosoficky relevantní četby:
Součástí zkoušky je samostatné ohodnocení předložené filosoficky relevantní četby. Smyslem je ohodnotit vlastní adeptovu schopnost vybrat si filosoficky relevantní četbu, umět ji využít při vypracování kvestie a případně umět filosofickou relevanci předložené literatury obhájit a argumentačně prezentovat její problematiku. Výchozí dostupné zdroje četby, které adept může podle vlastního uvážení a ambice rozšiřovat o vlastní četbu, jsou tři: a) povinně volitelné texty ke zkoušce Úvod do filosofie (viz sylabus Úvodu do filosofie); b) filosoficky relevantní texty z programu Kontrolovaná četba; c) texty, s nimiž se pracuje v dalších předmětech nabízených Filosofickým modulem.
Seznam četby se odevzdává před vlastním zahájením zkoušky a je samostatně ohodnocen. Toto hodnocení je výchozí a naznačuje adeptovy ambice, může se však v průběhu zkoušky změnit podle adeptovy práce s literaturou. Dále komise při disputaci ohledně předložené četby hodnotí využití textů při vypracování vylosované kvestie. Adept se při tematizování kvestie může odvolávat pouze na tituly, které uvedl v předloženém seznamu. Předložený seznam četby tak vytváří pole pro rozvinutí diskuse nad kvestií. Komise má také možnost ověřovat si v průběhu zkoušky porozumění uvedeným titulům. 2) Hodnocení disputace nad vylosovanou kvestií:
Smyslem této stěžejní části zkoušky je, aby adept předvedl, že je schopen samostatně filosoficky problematizovat zadané téma a že při rozvíjení problému dovede adekvátně využít koncepcí a postojů, jež jsou obsaženy v textech, které uvedl v předloženém seznamu četby.
Zkouška se zahajuje vylosováním jedné z předložených, předem známých čtyřiceti otázek (kvestií), načež si adept písemně připraví její zodpovězení na základě svého předloženého seznamu četby. Před zkušební komisí by pak adept měl samostatně formulovat základní problém, který může být v zadané kvestii obsažen; dále by tento problém měl samostatně rozvinout, přičemž za pomoci vlastní předložené četby předvede daný problém pokud možno ve vícero perspektivách, které lze navzájem doplňovat, srovnávat či postavit proti sobě. Součástí zkoušky je i věcná diskuse s komisí nad adeptovým rozpracováním problému.
Komise u disputace hodnotí adeptovu schopnost formulovat možná témata a problémy zadané kvestie, dále hodnotí rozpracování problému za využití předložené literatury a argumentační zdůvodnění předvedených perspektiv: nakonec hodnotí adeptovu schopnost vést věcně diskusi a schopnost argumentace. 3) Hodnocení obeznámenosti se základním filosofickým pojmoslovím:
Hodnotí se schopnost umět při disputaci vyložit základní pojmy, s nimiž adept pracuje. Dále komise obeznámenost se základním filosofickým pojmoslovím ověřuje doplňujícími dotazy na významy základních tradičních filosofických pojmů.
Doporučená literatura k základnímu filosofickému pojmosloví:
BENYOVSZKY, L., Úvod do filosofického myšlení, Plzeň: Aleš Čeněk, 2007.
Příklady kvestií: 1. Je studium filosofie užitečné? Co je užitečné, popř. užitek? Vymezte pomocí jiných pojmů, nejlépe prostřednictvím vhodných autorů či koncepcí. Jakým způsobem lze takto vymezenou užitečnost spojovat s filosofií? Je filosofie užitečná? 2. Jsou všechny filosofické otázky otázkami jazyka? 3. Je postmodernismus relativismem? Uveďte názory či koncepce 1- 2 autorů řazených k postmoderně. V čem by mohly být označeny jako relativismus? Jsou podle vašeho názoru opravdu relativismem a jaké pro to máte argumenty? 4. Mají dějiny smysl? Srovnejte dvojí pojetí dějin dle vašeho výběru. Uveďte, čím je v nich dán smysl (dějin). Konfrontujte jej se skutečnostmi známými z historie. 5. Jsou si všichni lidé rovni? Kdo je člověk a proč by si lidé mohli být rovni? Vyložte vám známé koncepce lidské rovnosti - a nerovnosti. S jakým kontextem jsou propojeny? Podejte strukturovanou odpověď. 6. Bylo dobře řečeno, že není dobra mimo dobrou vůli? Vyložte některé klasické koncepce dobra. V jakém vztahu k nim je dobrá vůle? Náleží skutečně dobro jen k dobré vůli? Pokud ano, jak? Pokud ne, k čemu tedy?
Anotace
Souborná zkouška z filosofické antropologie má komisionelní charakter a při hodnocení se zohledňují tyto její součásti: a) filosoficky relevantní četba, b) disputace nad vylosovanou kvestií, c) obeznámenost se základním filosofickým pojmoslovím. a) Hodnocení filosoficky relevantní četby: Součástí zkoušky je samostatné ohodnocení předložené filosoficky relevantní četby. Smyslem je ohodnotit vlastní adeptovu schopnost vybrat si filosoficky relevantní četbu, umět ji využít při vypracování kvestie a případně umět filosofickou relevanci předložené literatury obhájit a argumentačně prezentovat její problematiku. Výchozí dostupné zdroje četby, které adept může podle vlastního uvážení a ambice rozšiřovat o vlastní četbu, jsou tři: a) povinně volitelné texty ke zkoušce Úvod do filosofie (viz sylabus Úvodu do filosofie); b) filosoficky relevantní texty z programu Kontrolovaná četba; c) texty, s nimiž se pracuje v dalších předmětech nabízených Filosofickým modulem. Seznam četby se odevzdává před vlastním zahájením zkoušky a je samostatně ohodnocen. Toto hodnocení je výchozí a naznačuje adeptovy ambice, může se však v průběhu zkoušky změnit podle adeptovy práce s literaturou. Dále komise při disputaci ohledně předložené četby hodnotí využití textů při vypracování vylosované kvestie. Adept se při tematizování kvestie může odvolávat pouze na tituly, které uvedl v předloženém seznamu. Předložený seznam četby tak vytváří pole pro rozvinutí diskuse nad kvestií.
Komise má také možnost ověřovat si v průběhu zkoušky porozumění uvedeným titulům. b) Hodnocení disputace nad vylosovanou kvestií: Smyslem této stěžejní části zkoušky je, aby adept předvedl, že je schopen samostatně filosoficky problematizovat zadané téma a že při rozvíjení problem dovede adekvátně využít koncepcí a postojů, jež jsou obsaženy v textech, které uvedl v předloženém seznamu četby. Zkouška se zahajuje vylosováním jedné z předložených, předem známých čtyřiceti otázek (kvestií), načež si adept písemně připraví její zodpovězení na základě svého předloženého seznamu četby. Před zkušební komisí by pak adept měl samostatně formulovat základní problém, který může být v zadané kvestii obsažen; dále by tento problém měl samostatně rozvinout, přičemž za pomoci vlastní předložené četby předvede daný problém pokud možno ve vícero perspektivách, které lze navzájem doplňovat, srovnávat či postavit proti sobě. Součástí zkoušky je i věcná diskuse s komisí nad adeptovým rozpracováním problému. Komise u disputace hodnotí adeptovu schopnost formulovat možná témata a problémy zadané kvestie, dále hodnotí rozpracování problému za využití předložené literatury a argumentační zdůvodnění předvedených perspektiv: nakonec hodnotí adeptovu schopnost vést věcně diskusi a schopnost argumentace. c) Hodnocení obeznámenosti se základním filosofickým pojmoslovím: Hodnotí se schopnost umět při disputaci vyložit základní pojmy, s nimiž adept pracuje. Dále komise obeznámenost se základním filosofickým pojmoslovím ověřuje doplňujícími dotazy na významy základních tradičních filosofických pojmů. Doporučená literatura k základnímu filosofickému pojmosloví: BENYOVSZKY, L., Úvod do filosofického myšlení, Plzeň: Aleš Čeněk, 2007.
Pro úspěšné absolvování zkoušky musí adept uspět ve všech třech aspektech zkoušky. Při celkovém hodnocení se pak vychází z výsledku ve stěžejní části - disputace nad vylosovanou kvestií, přičemž zbylé dva aspekty mají korigující charakter.