Syllabus
1) Hodnocení filosoficky relevantní četby:
Součástí zkoušky je samostatné ohodnocení předložené filosoficky relevantní četby. Smyslem je ohodnotit vlastní adeptovu schopnost vybrat si filosoficky relevantní četbu, umět ji využít při vypracování kvestie a případně umět filosofickou relevanci předložené literatury obhájit a argumentačně prezentovat její problematiku. Výchozí dostupné zdroje četby, které adept může podle vlastního uvážení a ambice rozšiřovat o vlastní četbu, jsou tři: a) povinně volitelné texty ke zkoušce Úvod do filosofie (viz sylabus Úvodu do filosofie); b) filosoficky relevantní texty z programu Kontrolovaná četba; c) texty, s nimiž se pracuje v dalších předmětech nabízených Filosofickým modulem.
Seznam četby se odevzdává před vlastním zahájením zkoušky a je samostatně ohodnocen. Toto hodnocení je výchozí a naznačuje adeptovy ambice, může se však v průběhu zkoušky změnit podle adeptovy práce s literaturou. Dále komise při disputaci ohledně předložené četby hodnotí využití textů při vypracování vylosované kvestie. Adept se při tematizování kvestie může odvolávat pouze na tituly, které uvedl v předloženém seznamu. Předložený seznam četby tak vytváří pole pro rozvinutí diskuse nad kvestií. Komise má také možnost ověřovat si v průběhu zkoušky porozumění uvedeným titulům. 2) Hodnocení disputace nad vylosovanou kvestií:
Smyslem této stěžejní části zkoušky je, aby adept předvedl, že je schopen samostatně filosoficky problematizovat zadané téma a že při rozvíjení problému dovede adekvátně využít koncepcí a postojů, jež jsou obsaženy v textech, které uvedl v předloženém seznamu četby.
Zkouška se zahajuje vylosováním jedné z předložených, předem známých čtyřiceti otázek (kvestií), načež si adept písemně připraví její zodpovězení na základě svého předloženého seznamu četby. Před zkušební komisí by pak adept měl samostatně formulovat základní problém, který může být v zadané kvestii obsažen; dále by tento problém měl samostatně rozvinout, přičemž za pomoci vlastní předložené četby předvede daný problém pokud možno ve vícero perspektivách, které lze navzájem doplňovat, srovnávat či postavit proti sobě. Součástí zkoušky je i věcná diskuse s komisí nad adeptovým rozpracováním problému.
Komise u disputace hodnotí adeptovu schopnost formulovat možná témata a problémy zadané kvestie, dále hodnotí rozpracování problému za využití předložené literatury a argumentační zdůvodnění předvedených perspektiv: nakonec hodnotí adeptovu schopnost vést věcně diskusi a schopnost argumentace. 3) Hodnocení obeznámenosti se základním filosofickým pojmoslovím:
Hodnotí se schopnost umět při disputaci vyložit základní pojmy, s nimiž adept pracuje. Dále komise obeznámenost se základním filosofickým pojmoslovím ověřuje doplňujícími dotazy na významy základních tradičních filosofických pojmů.
Doporučená literatura k základnímu filosofickému pojmosloví:
BENYOVSZKY, L., Úvod do filosofického myšlení, Plzeň: Aleš Čeněk, 2007.
Příklady kvestií: 1. Je studium filosofie užitečné? Co je užitečné, popř. užitek? Vymezte pomocí jiných pojmů, nejlépe prostřednictvím vhodných autorů či koncepcí. Jakým způsobem lze takto vymezenou užitečnost spojovat s filosofií? Je filosofie užitečná? 2. Jsou všechny filosofické otázky otázkami jazyka? 3. Je postmodernismus relativismem? Uveďte názory či koncepce 1- 2 autorů řazených k postmoderně. V čem by mohly být označeny jako relativismus? Jsou podle vašeho názoru opravdu relativismem a jaké pro to máte argumenty? 4. Mají dějiny smysl? Srovnejte dvojí pojetí dějin dle vašeho výběru. Uveďte, čím je v nich dán smysl (dějin). Konfrontujte jej se skutečnostmi známými z historie. 5. Jsou si všichni lidé rovni? Kdo je člověk a proč by si lidé mohli být rovni? Vyložte vám známé koncepce lidské rovnosti - a nerovnosti. S jakým kontextem jsou propojeny? Podejte strukturovanou odpověď. 6. Bylo dobře řečeno, že není dobra mimo dobrou vůli? Vyložte některé klasické koncepce dobra. V jakém vztahu k nim je dobrá vůle? Náleží skutečně dobro jen k dobré vůli? Pokud ano, jak? Pokud ne, k čemu tedy?
Annotation
This comprehensive exam in philosophical anthropology uses philosophical disputation both to test students' knowledge of fundamental philosophical concepts, and to assess their ability to discuss a given philosophical issue, while drawing from the relevant readings of their choice. a) Relevant philosophical reading: One part of the exam is the evaluation of the list of relevant philosophical literature which student had read. The aim is to evaluate the student’s ability to choose philosophically relevant literature, to apply it while finding answer to philosophical questions (quaestiones disputatae) or to defend his/her choice and present the issues of the chosen reading. Student is required to choose the literature from three different sources: 1. Elective texts for the exam “Introduction to History”; 2. philosophically relevant texts from the
“Guided Readings” program; 3. texts which are worked with in another courses offered by Philosophical module.
The list of reading is given in before the exam and is evaluated separately. This evaluation is the crucial one and influences the student’s further ambitions but can be modified due to student’s work with literature during the exam. The understanding of literature and its proper usage in answering the philosophical questions (quaestiones disputatae) is also relevant. While answering the questions student should not refer to literature not mentioned on the list. Thus the list of literature creates the particular intellectual field for disputation. b) Disputation on philosophical question (quaestiona disputata): The main purpose of this crucial part of the exam is presentation of student’s ability of philosophical thinking about a drawn question and adequate use of concepts and his/her attitudes of the listed texts. The student draws one of the forty philosophical questions which are known in advance and is given time to prepare the answers. During the oral part of the exam the student is required to formulate the basic issue, to elaborate it and to present it in broader perspectives, which can be complemented, compared or opposed each other. The debate with commission is important part of the exam. Commission considers if the student is able to formulate the issue, rationally justify the presented perspectives and discuss it. c) Knowledge of basic philosophical concepts: The ability of knowing and applying basic philosophical concepts is evaluated and additional questions are given. Recommended literature of the basic philosophical concepts:
BENYOVSZKY, L., Úvod do filosofického myšlení, Plzeň: Aleš Čeněk, 2007.
For the successful completion of the exam the student has to succeed in all three parts. The total evaluation is based primarily on the crucial part of the exam - disputation on philosophical question (quaestiona disputata).
Other two parts of the exam have only complementary character.