Sylabus
Organizace zkoušky: Látka je rozdělena do tří základních sekcí. Alespoň v jedné sekci je poskytnuta studentovi širší možnost volitelnosti nastudovaných témat (zde může uplatnit určitou akcentaci svého zájmu např. o dějiny umění, o praehistorii a archeologické metody, o dějiny náboženství a pod.). Při zkoušce je studentovi zadána z každé sekce alespoň jedna otázka, jež vyplývá ze seznamu četby, který student při zkoušce předkládá. Student by měl z tohoto seznamu nastudovat alespoň 20 položek (titulů), rovnoměrrně rozdělených do všech tří sekcí (cca po 5 až 7 titulech).
Povinně volitelná literatura (student si volí 20 titulů):
(V následujícím seznamu jsou uvedeny pouze příklady titulů literatury, která je studentům nabízena k jejich přípravě ke složení zkoušky Evropské dějiny ve světových kontextech.) a) Obecná přehledová literatura, např.:
PEČÍRKA, J., a kol., Dějiny pravěku a starověku, I.- II., Praha: SPN, 1979.
MACEK, J., Jagellonský věk v českých zemích II., Praha: Academia, 1994.
MACEK, J., Jagellonský věk v českých zemích III., Praha: Academia, 1998.
MACEK, J., Jagellonský věk v českých zemích IV., Praha: Academia, 1999.
ŠMAHEL, F., Husitská revoluce I.-IV., Praha: Karolinum, 1995.
KÁRNÍK, Z., České země v éře první republiky (1918-1938), I. a II.díl, Praha: Libri, 2000-2003. b) Literatura pojednávající synteticky určité období, např.:
JANÁČEK, J., České dějiny 1526-1547, I.-II., Praha: Academia, 1971-84.
IMHOF, U., Evropa a osvícenství, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. c) Literatura uvádějící do problematiky jednotlivých dějepisných tématických okruhů, popř. představující určité metodické zaměření dějepisného bádání:
- právní dějiny a dějiny mocenských institucí, např.:
KROFTA, K., Dějiny selského stavu, Praha: Jan Laichter, 1949.
RAUSCHER, R., Volební kapitulace a korunovační reversy panovníků ve střední Evropě, Bratislava: Právnická fakulta University, 1925.
- uvádějící do problematiky sociálních hnutí, např.:
HROCH, M., V národním zájmu, Praha: FF UK 1996.
MACURA, V., Znamení zrodu, Jinočany: H & H, 1995.
ČECHURA, J., Broumovská rebelie, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997.
- uvádějící do problematiky náboženských dějin, např.:
MOLNÁR, A., Na rozhraní věků. Cesty evropské reformace, Praha: Vyšehrad, 1985.
RÉMOND, R., Náboženství a společnost v Evropě, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
- uvádějící do problematiky hospodářských dějin, např.:
BRAUDEL, F., Dynamika kapitalismu, Praha: Argo, 1999.
- uvádějící do problematiky dějin obyvatelstva a historické demografie, např.:
FIALOVÁ, L., a kol. Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha: Mladá fronta, 1998.
HORSKÝ, J., SELIGOVÁ, M., Rodina našich předků, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997.
- představující problematiku dějin přírodních věd:
KOYRÉ, A., From the Closed World to the Infinite Universe, Baltimore: The Johns Hopkins Press, 1957.
HORSKÝ, Z., Kepler v Praze, Praha: Mladá fronta, 1980.
KOMÁREK, S., Dějiny biologického myšlení, Praha: Vesmír, 1997.
- představující dějiny mentalit, historickou antropologii, mikrohistorii, např.:
GINZBURG, C., Sýr a červi, Praha: Argo, 2000.
ARIES, P., Dějiny smrti I.- II., Praha: Argo, 2000.
VAN DÜLMEN, R., Kultura a každodenní život v raném novověku I., Praha: Argo, 1999.
- práce představující historické genderové studie, např.:
ENNEN, E., Ženy ve středověku, Praha: Argo, 2001. d) Práce podávající náčrt dějin dějepisectví, popř. metodologické kritiky historické vědy:
BULTMANN, R., Dějiny a eschatologie, Praha: OIKÚMENÉ, 1994.
HAVELKA M., Dějiny a smysl. O obsazích, akcentech a posunech tzv. české otázky (1895 - 1989), Praha: Lidové noviny, 2001.
IGGERS, G. G., Dějepisectví ve XX. století, Praha: Lidové noviny, 2002. e) Seznam literatury obsahuje dále nabídku jednotlivých analytických a případových studií, které vyšly buď jako monografie, nebo v rámci odborných sborníků a periodik (např. v Českém časopise historickém, v Historické demografii atd.).
Anotace
Zkouška je zaměřena především na evropské dějiny s určitým akcentem na dějiny české (příklady z českých dějin mají sloužit k podrobnějšímu uchopení a demonstrování obecnější problematiky). Pozornost je věnována především (a) dějinám institucí a jejich souvislostí s povahou mocenských systémů a s průběhem základních sociálně-dějinných a kulturně-dějinných procesů, (b) dějinám náboženského, vědeckého a politického myšlení a dějinám kultury, (c) dějinám umění. Student by u zkoušky měl prokázat nejen základní znalosti ve výše uvedených oblastech, ale především svou způsobilost samostatně pracovat s odbornou historiografickou literaturou, rozlišovat v ní to, co je vzato ze samotných pramenných informací, co je již interpretace vyplývající z uplatnění příslušných archeologických či dějepisných metod, co jsou obecnější teoretická východiska a závěry toho kterého autora.
Zkouška je komisionální a má formu ústního zkoušení. Relevantní k ní je a) povšechná orientace v evropských kulturních dějinách, b) znalost textů, které jsou povinné pro zkoušku z Úvodu do historie, c) prostudování zvolené literatury, d) příprava prezentace 5 témat z okruhu povinně volitelných témat.