Syllabus
Úvod do politické antropologie - Sylabus
Tento kurz si klade za cíl seznámit studenty s tím, jak a z jakých kořenů vzniká moc, jak se ve veřejném prostoru moc utváří a upevňuje. Náplní kurzu bude tedy především antropologické zkoumání moci v rozličných souvislostech. Nejprve se seznámíme s vývojem směrů politické antropologie a s proměnami přístupu v období první poloviny 20. stol. Dále se zaměříme na současné badatele v oblasti sociálních věd a na jejich práce, které se zabývají tématy, souvisejícími s mocí.
Téma 1: Co je politická antropologie 1) Politická antropologie je odvětví sociální a kulturní antropologie, které se zabývá zkoumáním vnitřního uspořádání společností - vznik, vývoj a fungování různých forem vlády ve společnosti, konstituování, upevňování a výkon moci v rámci různých politických systémů 2) Politická antropologie se jako samostatná antropologická subdisciplína – ustavuje se po II. sv. válce, na její vznik mají klíčový vliv zejména antropologové, zabývající se výzkumy v Africe: "antropologie ve službách kolonialismu" – srov. např. Talal Asad - Anthropolgy and the Colonial Encounter - antropolog jako „neochotný sluha“ koloniálního státu (angl. kolonialismus - využívá formu „indirect rule“) 3) Klíčovým tématem politické antropologie je "Moc" a všechny odvozené pojmy moci - její geneze, upevňování, performance, podoby a reprodukce.
Úvodní prezentace: moc, řád autorita
Doporučená literatura:
Fortes_Pritchard_APS_Introduction
H. Morgan: Ancient Society - kap. 1
Boetie: Rozprava o dobrovolném otroctví
Téma 2: Historické proměny politické antropologie 1) Vývoj politické antropologie a proměny paradigmat předchůdci polit antropologie: evolucionismus, neoevolucionismus, difuzionismus…
Darwin, Marx, Morgan, Balandier, Lowie 2) 30. léta 20. století
B. Malinowski (psychologický funkcionalismus) - Argonauts of the Western Pacific (1922), technika: dlouhodobé zúčastněné pozorování
- snaží se interpretovat vznik polit institucí jako fenomén, který je odvozený od psychických (biologických) potřeb jedinců, tvořících populaci
A. R. Radcliffe-Brown (strukturální funkcionalismus) - The Andaman Islanders (1922), struktura a funce, rovnováha, jedinec jako funkční součástka "stroje" (společnosti) (A.R.Radcliffe Brown je důležitější než Malinowski) 3) 40. léta 20. století
M. Fortes a E. E. Evans-Pritchard (ed.) African Political System (APS) (strukturální funcionalismus) 4) 50. léta 20. století
Antropologie politických systémů: procesuální paradigma, funkcionalismus a strukturalismus
C. L. Strauss - strukturalismus - Myšlení přírodních národů (1962)
Edmund Leach - vychází ze strukturalismu a funkcionalismu 30. a 40. let 20. století, odmítal připustit existenci ekvilibria ve společnosti - napětí v jedné oblasti spol. života se neutralizuje v jiné oblasti (konflikt vs usmíření) - paradigma struktury a funkce je postupně nahrazeno paradigmatem procesu a konfliktu - Political systems of highland Burma: a study of Kachin social structure (1954) (Gumlao, Gumsa, Šanové)
M. Gluckman: Analysis of a Social Situation in Modern Zululand (1940), Politics, Law and Ritual in Tribal Society (1965), zakladatel Manchesterské školy (department sociální antropologie, zal. Gluckmanem na University of Manchester v r. 1947) - důraz na case studies, statičnost a ahistoričnost
Doporučená literatura:
Maiello, G. (2014): „Politická antropologie“. In Cichá, M. et al. Integrální antropologie. Praha, Stanislav Juhaňák - TRITON, str. 222-226, 228-229 (Kap. 1,2,3.1.,4).
V. Turner: Průběh rituálu (odloučení, liminální fáze, znovupřijetí (v nové sociální roli)
Téma 3: Geneze moci, její upevňování a uplatňování v praxi:
Doporučená literatura:
Bourdieu, P. (1995): Sociální prostor a symbolická moc. Praha, Cahiers du CEFRES, str. 8 – 12. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1423/jaro2016/SAN106/um/BOURDIEU_Socprost_symbmoc.pdf
Foucault: Governmentality - moc jako řemeslo a povolání "naučit se vládnout", efektivita moci,
N. Elias: O procesu civilizace
E. Goffman: Všichni hrajeme divadlo
Marc Abeles: Modern Political Ritual: Ethnography of Inauguration and a Pilgrimage by President Mitterrand
Téma 4: Moc a stát: vývoj politického uspořádání 1) Formy politického uspořádání, související témata a pojmy:
Weberovo rozdělení panství: charismatické, dědičné a legální
Sahlins: big man a chief (viz literatura)
Marx: společenské formace
Leach: gumla, gumsao, Šánové (gumlao a gumsa - politicky nestabilní, proměňující se jedno v druhé, protože jedno již v zárodku obsahuje prvky toho druhého)
Tlupa - Kmen - Náčelnictnví - Stát 1.1 Acefalické společnosti 1.2 Segmentární organizace. 1.3 Kmenové uspořádání (tribe) 1.4 Náčelnictví (chiefdom) 1.5 Stát
Doporučená literatura:
Fortes_Pritchard_APS_Introduction
Fortes_Pritchard_APS_Political_system_of_Tallensi
Fortes_Pritchard_APS_The_Nuer
Sahlins, Marshall D. 1963. Poor man, rich man, big-man, chief: political types in Melanesia and Polynesia. Comparative Studies in Society and History 5: 285-303)
LEWELLEN, T. C. Political Anthropology: An Introduction. Westport: Bergin & Garvey, 2003. ISBN 0-89789-890-7.
Téma 5: Post-strukturalismus a moc
Zaměření na pojmy disciplína(-ny), disciplinace, poslušná těla, biopolitika a biomoc
Doporučená literatura:
M. Foucault: Dohlížet a trestat;
Téma 6: Ritualizace politiky
Na příkladu prezidentských předvolebních mítinků si ukážeme, jak "hraní na moc" konstituuje nebo upevňuje reálnou moc (srov. s Goffmanovým "dramaturgickým přístupem, zejména v kapitole o hraní rolí)
Doporučená literatura:
Marc Abeles: Modern Political Ritual
Erving Goffman: Vsichni_hrajeme_divadlo-str.1-89
Téma 7: Dominance a rezistence
Rozmanité nástroje dominance: jazyk (mluva), vzdělání, instituce, etnicita, náboženství, zaměstnání, status, prestiž, ...atd. (srov. "rasistický paradox"
Rezistence se projevuje zejména pasivním odporem a "ignorováním" statusových symbolů dominantní skupiny - např. jejich zesměšňováním atd.
Doporučená literatura:
Day_Papataxiarchis_Stewart: Consider the Lilies of the Field
Williams: The Invisibility of The Kalderash of Paris
Gmelch: Groups that dont want in
Scott: Domination and Arts of Resistance
Timothy Mitchel_Everyday metaphors of power
Téma 8: Politika identit: Etnicita a nacionalismus, rasismus, nerovnost
Zdůraznění rozdílu mezi identitou a politikou identit
Doporučená literatura:
Mary Kaldor - Bosna: New War
Eriksem: What is ethnicity
Jakoubek: Identita vojvodských Čechů (rkp.)
Téma 9: Násilí a politika (genocida, etnické čistky, symbolické násilí)
Doporučená literatura:
Stewart, M: How does genocide happen.pdf
Definice genocidy a její historie: genocida v Turecku – poč. 20. stol.; II. s.v.: holocaust; Kambodža; Rwanda; konflikt v Jugoslávii - termín ethnic cleansing)
Host ?
Annotation
Hlavní náplní kurzu budou antropologické pohledy na politiku a moc. V prvních hodinách se zaměříme na jednotlivé směry politické antropologie tak, jak se vyvíjely do 60. let.
V tomto období spočíval hlavní zájem antropologů v odhalování strukturálních faktorů řádu u společností bez centrální politické autority. Ačkoliv je pro antropologii v tomto období charakteristické formulování alternativních a lokálních mechanismů politického uspořádání, teoretická východiska jsou odlišná.
Kurz proto rozlišuje několik paradigmat politické antropologie (od funkcionalistického k postmodernímu), což usnadňuje schématické rozlišení teorií a konceptů. V druhé části kurzu se budeme zabývat současnými tématy politické antropologie, které se objevují po přehodnocení pojetí moci v antropologii, většinou inspirovaného mysliteli mimo obor (zejm.
Foucault) - to se do té doby omezovalo na její donucovací povahu. Tento obrat otevřel před antropologií zcela nové oblasti bádání.
V popředí zájmu už není politika jako taková (tzn. socio-politické struktury, jako jsou rodové linie nebo různé politické systémy jako náčelnictví a "big man?", ale političnost ve smyslu uplatnění moci za účelem dosažení obecních nebo i partikulárních cílů. V jistém ohledu je možné takto chápanou političnost vidět v každé lidské činnosti, v níž se aktéři o něco snaží: političnost je tak aspektem diskursivní i nediskurzivní intervence do společenského uspořádání.