Sylabus
Linie výkladu, která je uvedena vvýše v sylabu, je rozčleněna do následujících tematických okruhů: (i) historické zdroje a výsledky vědecké revoluce 17. století (Bacon, Descartes), institucionalizace vědy a její proměny (Popper); (ii) formování věd o společnosti v kontextu pozitivní poznávací tradice (Comte, vídeňský kruh); (iii) formování fenomenologické poznávací tradice (Scheler, Schutz); (iv) ideologie jako forma (politického) vědění o hodnotách (Mannheim); (v) pokusy o propojení obou poznávacích tradic společenskovědního bádání (Durkheim, Weber, Giddens); (vi) zdroje vědění a jednání v kontextu masové komunikace, technizace, informatizace a komodifikace (Thompson); (vii) zdroje politického vědění v kontextu masové demokratizace dnešních společností (Habermas, Offe).
Müller K., Inovace – vědění – instituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 2)
Hubík S.. Sociologie vědění. Praha, Sociologické nakladatelství, 1999 (kap. 2).
Wallerstein I. a kol.. Kam směřují sociální vědy. Praha, Sociologické nakladatelství, 1998. (kap. 2 a 3)
Anotace
Cílem kurzu je přispět k porozumění proměn ve zdrojích vědění a jednání, které souvisejí s projektem modernity. Využívá interaktivní formu výuky. Výklad sleduje tři klíčové zdroje vědění, které umožňují reprodukci i rozvoj moderních společností: odborné vědění, symbolické označování a každodenní vědění. Využije historický a sociologický přístup, aby ozřejmil proměny těchto forem vědění i jejich vzájemných vztahů. Vrátí se k osvícenským ideovým východiskům projektu, podle kterých nové / vědecké vědění mělo zajistit spolehlivost lidského jednání, objasnit smysl historie a umožnit spolehlivé řešení sociálních konfliktů. Bude sledovat, jak se daří záměry tohoto projektu uskutečňovat, což přesouvá pozornost k hodnocení technických a sociálních důsledků využívaného vědeckého vědění a také k postavení, úloze a poznávacím postupům věd o společnosti. Na tento krok pak naváží poznatky sociologie vědění. Reflektují a vyhodnocují možnosti a meze objasnění sociální skutečnosti pomocí pozitivního poznávacího přístupu a sledují pokusy o uplatnění fenomenologických poznávacích rámců při interpretaci a utváření smyslu lidského jednání. Poznatky obou výkladových kroků umožňují přejít k problematice každodenního vědění a jednání. Zde bude pozornost soustředěna na dvě klíčová témata: první téma se týká studia sociálního rámce praktikovaného a sdíleného vědění v kontextu každodenního jednání a možností jeho změn; druhé téma pak bude sledovat způsobech prostupnosti prožívaného každodenního vědění do sociálně sdíleného a politicky tvarovaného vědění. Závěrečný krok se bude věnovat souvislostem mezi tvorbou sdíleného vědění (ideologií, zdravého rozumu) a mezi technickými prostředky komunikace, zejména obrysem sociálních, komunikačních i politických důsledků techniky masové komunikace.
Kurz je hodnocen ve formě písemného testu a účasti studentů na výuce ve formě komentářů.