Sylabus
Předmětem zájmu nejprve budou Platónovy antropologické mýty z dialogů
Faidros, Symposion, Ústava a Faidón s tematickými exkurzi k Hómérovým epickým básním; naváže na to ikonické zobrazení lidské přirozenosti u Vitruvia; dále se podíváme na mimořádně vlivný mýtus o lidskosti z básně "O přírodě" od Tita Lucretia Cara; následovat budou hermetické a gnostické mýty slučující tradici platónské filosofie a biblického mýtu z první knihy Genesis, jež měly velký vliv na formování středověkých, renesančních a potažmo raně-novověkých představ o určení lidské přirozenosti, jejichž vrcholným představitelem je Giovanni Pico della
Mirandola, autor toho asi nejemfatičtějšího antropologického mýtu o důstojnosti člověka. Přednáška jednak seznámí s jedním z hlavních motivů v západní filosofii vůbec, jednak je ukázkou tematického zaměření v rámci studia filosofické antropologie na Katedře obecné antropologie, ke kterému nabízený kurz chce být pozvánkou a upoutávkou. Konečně může kurz rovněž důkladně připravit k souborné zkoušce z filosofické antropologie v rámci bakalářského studia humanitní vzdělanosti.
Anotace
Určování lidské přirozenosti náleželo k hlavním úlohám ve filosofii, a tak v každé opravdové filosofii muselo dojít k formulaci pokud možno ideální podoby lidskosti, jež však "sub specie aeternitatis" vypadají naivně, pošetile a iluzorně. Přesto se v těchto fikcích týkajících se určení lidské přirozenosti odehrává podstatn ý rys západního myšlení, kterým je jednak "antropologická diference" mezi lidským a nelidským, jednak určení "konkrétní existenciální souvislosti lidství a světa."