Sylabus
1) Nietzschovo pojetí dějinnosti - Nečasové úvahy
2) Nietzschovo pojetí dějinnosti - Genealogie morálky
3) Jacob Burckhardt a Nietzsche v Basileji
4) Burckhardt o renesanci
5) Burckhardtův výklad světových dějin
6) Antihegelianismus
7) Burckhardt contra Wagner
8) Velký jedinec v dějinách
9) Problém moci (moc je zlo x vůle k moci)
10) Problém moci II.
11) Afirmace bylosti - věčný návrat I.
12) Afirmace bylosti - věčný návrat II. Povinná literatura: Nietzsche, F., Nečasové úvahy, Praha: OIKOYMENH,
2005. Nietzsche, F., Genealogie morálky, Praha: Aurora,
2002. Burckhardt, J., Kultura renesance v Itálii, Praha: Rybka Publishers,
2013. Burckhardt, J., Úvahy o světových dějinách, Olomouc: Votobia,
1996. Doporučená literatura: Nietzsche, F., Sämtliche Briefe : kritische Studienausgabe in 8 Bänden, München: DTV,
2003. White, H., Metahistorie: historická imaginace v Evropě devatenáctého století, Brno: Host,
2011. Ginzburg, C., Mocenské vztahy: historie, rétorika, důkaz, Praha: Karolinum,
2013. Machiavelli, N., Vladař, Praha: XYZ,
2007.
Anotace
Jedním z rozdílů mezi zvířetem a člověkem je pro Nietzscheho (Nečasové úvahy) vědomí o minulém. Kurs se proto zaměří na Nietzschovo chápání dějinnosti a temporality jako bytostných antropologických konstant.
Zároveň se pokusí sledovat zdroje tohoto pojetí u slavného historika Jacoba Burckhardta, s nímž Nietzsche udržoval blízký vztah za svého pobytu v Basileji, a později mu zasílal výtisk každé své knihy. Burckhardt byl také jediným Nietzschovým "učitelem", kterého v 80. letech nezavrhl.
Lze se tedy ptát, co je na Burckhardtově intepretaci dějin tolik fascinovalo, a také, co z ní přenesl do vlastního výkladu historie pojaté jako genealogie.