1) Úvod: Estetická recepce jako předmět současné estetiky
2) Estetický objekt jako sktruktura - Saussure, Jakobson, Mukařovský
3) Nezainteresovanost estetického prožitku - Kant, Bullough
4) Vývoj umění a společnosti - Šklovskij, Tyňanov, Mukařovský, Lotman
5) Umění a sémióza - Eco
6) Interpretace uměleckého díla a její vztah k autorství - Barthes, Wimsatt a Beardsley x Hirsch, Walton
7) Proces čtení ve fenomenologickém pohledu - Iser
8) Umění a jeho vztah ke skutečnosti - Iser x Fish
9) Problém mimésis - Ricoeur, Iser
10) Umění a pravda - Ricoeur
11) Umění a pravda II - Gadamer
12) Umění a pravda III
13) Závěrečná reflexe Studijní literatura: Povinná: Mukařovský, Jan. „Význam estetiky,“ in: Studie (I), Brno: Host, 2000, s.63-75. Zuska, Vlastimil. Estetika: úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha: Triton,
2001. Doporučená: Barthes, Roland. Smrt autora. Aluze. No. 3,
2006. Beardsley - Wimsatt. Intencionální klam. Revolver revue, No. 55,
2004. Eco, Umberto. "Struktura nevkusu" in: Skeptikové a těšitelé. Praha: Nakladatelství Svoboda,
1995. Eco, Umberto. "Estetický text jako invence" in: Teorie sémiotiky. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2004, s. 292 -
308. Fish, Stanley E. Jak je to tu s textem? Aluze, č. 3, 2002, s. 68 –
76. Fish, Stanley E. Why No One's Afraid of Wolfgang Iser? Diacritics, Vol. 11, No. 1,
1981. Gadamer, Hans-Georg. Aktualita krásného: Umění jako hra, symbol a slavnost. Praha: Triáda,
2003. Hirsch, Eric D. Objektivní interpretace. Aluze, č. 2, roč. VII, 2003 Iser, Wolfgang. Proces čtení ve fenomenologickém pohledu. Aluze, roč. VI, č. 2,
2002. Lotman, Jurij Michajlovič. „Sukcesivní vývoj,“ „Přetržitost a nepřetržitost,“ in: Kultura a exploze. Brno: Host, 2013, s. 19-29. Mukařovský, Jan. „Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty,“ in: Studie (I), Brno: Host, 2000, s.81-148. Ricoeur, Paul. "Hermeneutická funkce odstupu" in: Úkol hermeneutiky (eseje o hermeneutice). Praha: Filosofia,
2004. Šklovskij, Viktor. „Umění jako metoda,“ in: Teorie prózy. Praha: Akropolis, 2003, s. 8 –
25. Zuska, Vlastimil – Bullough, Edward. Estetická distance včera & postvčera. Praha: Společnost pro estetiku AV ČR,
1998.
Kurz bude věnován představení problematiky jedné z myšlenkových linií estetiky 20.století, která se zaměřila na výklad průběhu a podoby estetické recepce, zejména jde-li o setkání s uměleckými díly. Přednostně se budeme zabývat koncepcemi, které byly ovlivněny fenomenologickými východisky, zejména dílem Romana Ingardena, a které se se soustředí na proces výstavby estetického objektu v průběhu recepce uměleckého díla a hledání specifičností vlastní estetickým zkušenostem jako takovým v jejich odlišnosti od zkušeností s jinými druhy objektů. Hlavními otázkami tedy bude, proč se zaměřovat právě na zkušenost diváka, čtenáře apod. na místo kupříkladu určování objektivních vlastností daných artefaktů? Co odlišuje estetickou zkušenost od praktických či teoretických zájmů? Jak se liší vnímání děl hodnotných a brakových?
Projdeme díly nejvýznamnějších zástupců několika současných estetických škol, přičemž započneme u českého strukturalismu (Mukařovský, Jankovič) s jeho kořeny v Saussurově lingvistice, ruském formalismu (Šklovskij, Tyňanov) i jeho souvislostmi s myšlenkami Tartuské školy (Lotman, Uspenskij) či sémiotiky (Eco). Dále postoupíme k pojetí procesu čtení literárních děl v Kostnické škole (Jau3, Iser), kde obrátíme k jedné z polemických debat, která vznikla mezi těmito mysliteli kontinentální tradice s představiteli té angloamerické. A to ohledně otázky, nakolik jsou naše interpretace umění ovlivněny našimi historickými, jazykovými, kulturními zvyklostmi, a rovněž otázky, nakolik jsou jisté mechanismy literatury přítomné již v běžném jazyce (Fish, Ricoeur, Rorty aj.).