Sylabus
5. října: Rozvrh semestru, literatura, atestace, athénská demokracie. 12. října Struktura spisu, jednající postavy, narativní rámec, člověk jako boží loutka (thauma) 19. října Zákony I. a II. dórské zákony, symposia, músická výchova. 26. října Zákony III. a IV. mýthická historie, smíšená vláda; krétská kolonie (apoikia) 2. listopadu Zákony V. a VI. založení nové obce, čtyři majetkové třídy; instituce nové obce, sňatek a plození dětí 9. listopadu Zákony VII. a VIII. výchova, lov, ustanovení svátků, vojenská cvičení, zemědělství, řemeslo a obchod. 16.listopadu Zákony IX. a X. trestní zákoník a problém atheismu. 23. listopadu Zákony X.: vývrat atheismu, zákon o asebeia, sófrostérion. 30. listopadu Zákony XI. a XII. Předpisy pro obchod, dopravu a správní úřady; Noční shromáždění 7. prosince Epinomis I. (973b-974d) problém autorství, prooimion. 14. prosince Epinomis II. (974d-985e) theogonia a zóogonia, kosmická zbožnost 21.prosince Epinomis III (988e-992d) moudrost a zbožnost, kurikulum členů Nočního shromáždění 1 10. ledna (Pondělí) od 15:30 – závěrečný test
Anotace
V dalším díle platónských intepretací se zaměříme na Platónovo patrně poslední dílo, a sice rozsáhlý spis Zákony o dvanácti knihách, a jednak na pravděpodobně pseudoplatónskou Epinomidu, která k nim představuje dovětek či apendix, občas označovaný též přímo za jejich třináctou knihu. První třetina Zákonů je věnována spíše teoretickým úvahám stran dokonalé obce, počínaje pátou knihou začíná Platón konstruovat zákonodárství konkrétní krétské osady jménem Magnésia. Pro Platóna nená žádná oblast lidského život nezajímavá či tabu, a tak se kromě trestního práva či zákonů proti bezbožnosti dočkáme též obsáhlého výkladu rodinného práva, výkladu o tom, kdo a kdy může používat alkoholické nápoje či propracovaných pravidel sexuálního života.
Epinomida na Zákony těsně navazuje, jakkoliv dramaturgicky je na ně naroubována poněkud násilně: jejím cílem je dopracovat v Zákonech nedořešenou otázku jaká je povaha moudrosti, kterou si musí osvojit vládci obce, a jakým způsobem má vůbec probíhat jejich výchova. Autor ztotožňuje tuto moudrost se specifickým typem kosmické zbožnosti, založené v duchovně pojaté astronomii: to jest v astronomii, jejíž premisou je, že duše vládne tělu a nebeská tělesa jsou buď přímo bohové či sochy či obrazy bohů, a jejímž cílem je nahlédnout jednotu všech nebeských pohybů a tudíž jednotu veškeré FYSIS. Tato zbožnost by měla být obcí systematicky rozvíjena v rámci obecního kosmického náboženství, které je nejlepší cestou k tomu, aby obec byla zbožná, nakolik lze, moudrá, nakolik lze, a též blažená, nakolik lze.
V semináři se pokusím představit možné čtení Zákonů ve dvou kontextech: jednak v kontextu domýšlení, přeznačení či korekcí autorových úvah o dokonalé obci tak, jak je známe zejména z Ústavy, druhým kontextem je pak souvislost s dialogy Timaios-Kritias, zejména pak ohled kosmologického založení zbožnosti v X. knize Zákonů a úvah o lidské přirozenosti. V obou těchto ohledech může být studium Zákonů nanejvýš prospěšné, nehledě na to, že současně skýtá nepřeberné množství fascinujících vhledů do Platónovy doby a kultury.
Seminář bude tentokrát o něco málo náročnější, doporučuji ho zejména těm studentům, kteří již mají s platónskou filosofií alespoň základní zkušenost (tj. absolvovali minimálně úvod do filosofie či lépe některý z platónských seminářů).