Charles Explorer logo
🇬🇧

Hölderlin Seminar

Class at Faculty of Humanities |
YBFC168

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

Hyperion byl do češtiny přeložen dvakrát, překlad Františka Vrby ve výboru Torsu odkazu (Praha 1944) je neúplný a celkově vzato překonaný překladem Antonína Peška, který vyšel samostatně (jako Hyperion aneb eremita v Řecku) ve dvou vydáních (1988 a 2001), druhé je místy mírně upravené. Originál je dostupný např. na internetu v rámci digitalisovaného kritického „Stuttgartského vydání“ Hölderlinových děl: https://www.wlb-stuttgart.de/sammlungen/hoelderlin-archiv/sammlung-digital/zur-stuttgarter-hoelderlin-ausgabe-online/. V jiném formátu a se scany prvního vydání je originál k disposici zde (přepis nerespektuje Hölderlinův pravopis bezvýhradně): https://de.wikisource.org/wiki/HyperionElektronické čtenářské vydání přizpůsobující text tam, kde to nemění výslovnost, současné pravopisné normě je např. zde: http://www.zeno.org/Literatur/M/H%C3%B6lderlin,+Friedrich/Roman/Hyperion+oder+der+Eremit+in+Griechenland Vynikající anglický překlad Howarda Gaskilla je zdarma ke stažení zde: https://www.openbookpublishers.com/product/941/  

České výbory Hölderlinových básní:

– Světlo lásky, přel. Vladimír Mikeš, Československý spisovatel 1977. (Další dvě básně – Patmos a Jediný – v Mikešově překladu vyšly v Revue Souvislosti 1992/3.) – Endymion, in: Antonín Brousek, Básnické dílo 2 – Překlady, Torst 2016. – Blažený mezi bohy, přel. Antonín Pešek, Český klub 2000. – Prokletí básníci, sv. 10, přel. Jan Zahradníček, Rudolf Škeřík 1932. – Fragmenty, přel. Aleš Novák, k disposici na adrese https://www.academia.edu/36610414/Friedrich_H%C3%B6lderlin_vybran%C3%A9_p%C5%99eklady_a_dv%C4%9B_studie [8. 2. 2020] – Několik básní v překladu Ivana Chvatíka je v: Martin Heidegger, Nač básníci, OIKOYMENH 2017. (Něco málo dalších v Revue Souvislosti 2016/2, jedna také v Revolver Revue 2007/67.)

Hölderlinovy teoretické texty vyšly v překladu Martina Pokorného jako Texty k teorii básnictví, Miroslav Šimáček 1997.

Doporučit lze dále studium Hérakleitových zlomků a Sofokleových tragédií.

Namátkou z doporučitelné sekundární literatury: * Anglicky: Walter Silz, Hölderlin’s Hyperion. A Critical Reading, University of Pennsylvania Press, Philadelphia 1969. Howard Gaskill, Hölderlin’s Hyperion, University of Durham, Durham 1984. David Constantine, Hölderlin, Oxford University Press, New York 1988. (Kapitola „Hyperion“ - s. 83-104.) * Německy: Lawrence Ryan, Hölderlins „Hyperion“. Exzentrische Bahn und Dichterberuf, J. B. Metzlersche Verlagsbuchhandlung und Carl Ernst Poeschel Verlag GmbH, Stuttgart 1965. Ulrich Gaier, Hölderlin. Eine Einführung, Francke, Tübingen/Basel 1993. (Konečné versi Hyperiona se věnují s. 178-220.) Hansjörg Bay (ed.), Hyperion - terra incognita. Expeditionen in Hölderlins Roman, Westdeutscher Verlag GmbH, Opladen/Wiesbaden 1998 Jürgen Link, Hölderlin-Rousseau: inventive Rückkehr, Westdeutscher Verlag GmbH, Opladen/Wiesbaden 1999. (Kapitola “Hyperion - Endfassung” - s. 178-191.) (Francouzský překlad: Hölderlin - Rousseau retour inventif, přel. Isabelle Kalinowski, Presses Universitaires de Vincennes (PUV) Université Paris VIII, Saint-Denis 1995.) Hansjörg Bay, Ohne Rückkehr. Utopische Intention und poetischer Prozeß in Hölderlins Hyperion, Wilhlem Fink, München 2003. (Na internetu jsou k disposici všechna čísla Hölderlin-Jahrbuch do r. 2013: https://www.hoelderlin-gesellschaft.de/website/de/publikationen/jahresbuecher-digital/jahrbuecher-digital.)

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Budeme společně číst a komentovat Hölderlinův román Hyperion aneb eremita v Řecku. V LS 2020 začneme od 1. dopisu 1. dílu. Dle potřeby a dle zájmu účastníků budeme „odbočovat“ k vybraným Hölderlinovým básním a dalším jeho textům.

Budeme se snažit jednak sledovat román v celé jeho neobyčejné komplikovanosti a komplexnosti a jednak zahlížet specifické filosofické myšlení, jež lze snad označit za „myšlení osudu“ a které v dopisech románu

„prosvítá“, aniž by v něm bylo soustavně a s konečnou platností zformulováno.