Reformisté, nebo zpátečníci? Osvícenství na jihočeských panstvích - historická exkurze

Sylabus

Čtyřdenní exkurze se uskuteční na v červnu 2017.

Harmonogram: 5. 6. Nové Hrady (nocleh) 6. 6. Kaplice (nocleh) 7. 6. Český Krumlov (nocleh) 8. 6. Zlatá Koruna (návrat do Prahy)  

Povinná témata: 1. Šlechta v osvícenských Čechách – stavové, úředníci a vrchnosti

Lit.: CERMAN, Ivo, Šlechtická kultura v 18. století. Filozofové, mystici, politici, Praha 2011, s. 449-506. 2. Osvícenství a (katolická) církev

Lit.: CERMAN, Ivo, Introduction: the Enlightenment in Bohemia, in: in: The Enlightenment in Bohemia: religion, morality and multiculturalism, ed. Ivo Cerman, Rita Krueger, Susan Reynolds, Oxford 2011, s. 1-15.  

Referáty: 1. Poddanská otázka v Čechách 2. poloviny 18. století

KUTNAR, František, Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu. Trojí pohled na český obrozenský lid jako příspěvek k jeho duchovním dějinám, Praha 1948, s. 21-66 (1. Pojetí lidu u populacionistů, 2. Pohled české společnosti josefinské na lid). referát Oksana Belkova   2. Buquoyové na Novohradsku a jejich reformy

Lit.: BUQUOYOVÁ, Margarette, Hrabě Jan Buquoy, sociální reformátor doby osvícenství. Katalog výstavy u příležitosti 22. výročí reformy chudinského zřízení v habsburské monarchii podle novohradského vzoru, Feldkirchen-Westerham 2004 referát: Anna Kojanová   3. Chudinský institut a chudinská péče v habsburské monarchii

Lit.: BUQUOYOVÁ, Margarette, Hrabě Jan Buquoy, sociální reformátor doby osvícenství. Katalog výstavy u příležitosti 22. výročí reformy chudinského zřízení v habsburské monarchii podle novohradského vzoru, Feldkirchen-Westerham 2004 referát: Anežka Šedová   4. Školské reformy v habsburské monarchii (příklad hlavní škola Český Krumlov)

Lit.: MINÁŘOVÁ, Jolande, Hlavní škola a školství v Českém Krumlově od osmdesátých let 18. století do roku 1869, in: Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví, ed. Martin Gaži, České Budějovice 2010, s. 801-816; HANZAL, Josef, Příspěvek k dějinám školství a jeho správy v Čechách v letech 1775-1848, SAP 26, 1976, s. 221-260. referát: Adéla Sychrová   5. Ferdinand Kindermann a kaplická škola

Lit.: MRZENA, Jan, ŠTVERÁK, Vladimír (ed.), Felbiger a Kindermann, reformátoři lidového školství, Praha 1986, s. 148-171 (Zpráva o venkovské škola v Kaplici v Čechách). referát: Širín Ježková   6. Osvícenství, náboženství a církve

Lit.: BĚLINA, Pavel, KAŠE, Jiří, KUČERA, Jan P., Velké dějiny zemí Koruny české, X. (1740-1792), Praha-Litomyšl 2001, s. 72-109. referát: Anděla Heřmánková   7. Rušení klášterů a náboženské reformy (příklad Zlaté Koruny a její klášterní školy/industriální výuky)

Lit.: GAŽI, Martin, The Enlightenment from bellow: the Catholic regular clergy in Bohemia and Moravia, in: The Enlightenment in Bohemia: religion, morality and multiculturalism, ed. Ivo Cerman, Rita Krueger, Susan Reynolds, Oxford 2011, s. 193-207. referát: Kristýna Vacardová   8. Schwarzenberské správní, hospodářské a byrokratické reformy (schwarzenberský archivní pořádací systém, schwarzenberský hospodářský institut Český Krumlov)

Lit.: ZÁLOHA, Jiří, Několik poznámek ke vzniku a k zásadám pořádacího systému velkostatkových fondů schwarzenberské provenience, SAP 26, 1976, s. 341-366.  referát: Madgaléna Křížová  

BĚLINA, Pavel, KAŠE, Jiří, KUČERA, Jan P., Velké dějiny zemí Koruny české, X. (1740-1792), Praha-Litomyšl 2001, s. 72-109.

CERMAN, Ivo, Šlechtická kultura v 18. století. Filozofové, mystici, politici, Praha 2011, s. 449-506.

KUTNAR, František, Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu. Trojí pohled na český obrozenský lid jako příspěvek k jeho duchovním dějinám, Praha 1948, s. 21-66 (1. Pojetí lidu u populacionistů, 2. Pohled české společnosti josefinské na lid).

BUQUOYOVÁ, Margarette, Hrabě Jan Buquoy, sociální reformátor doby osvícenství. Katalog výstavy u příležitosti 22. výročí reformy chudinského zřízení v habsburské monarchii podle novohradského vzoru, Feldkirchen-Westerham 2004 (vybrané části).

BELŠÍKOVÁ, Šárka, GAŽI, Martin, HANSOVÁ, Jarmila, Opat Bylanský a obrazy zlatokorunské školy. Osvícenství zdola v okrsku světa, České Budějovice 2013, s. 68-92, 225-231.

GAŽI, Martin, The Enlightenment from bellow: the Catholic regular clergy in Bohemia and Moravia, in: The Enlightenment in Bohemia: religion, morality and multiculturalism, ed. Ivo Cerman, Rita Krueger, Susan Reynolds, Oxford 2011, s. 193-207.

CERMAN, Ivo, Introduction: the Enlightenment in Bohemia, in: in: The Enlightenment in Bohemia: religion, morality and multiculturalism, ed. Ivo Cerman, Rita Krueger, Susan Reynolds, Oxford 2011, s. 1-15.

MINÁŘOVÁ, Jolande, Hlavní škola a školství v Českém Krumlově od osmdesátých let 18. století do roku 1869, in: Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví, ed. Martin Gaži, České Budějovice 2010, s. 801-816.

HANZAL, Josef, Příspěvek k dějinám školství a jeho správy v Čechách v letech 1775-1848, SAP 26, 1976, s. 221-260.

HANZAL, Josef, Ferdinand Kindermann von Schulstein (1740-1801): školský reformátor a osvícenský duchovní, Kostelní Vydří 1998.

MRZENA, Jan, ŠTVERÁK, Vladimír (ed.), Felbiger a Kindermann, reformátoři lidového školství, Praha 1986, s. 96-171 (Všeobecný školní řád, Zpráva o venkovské škola v Kaplici v Čechách).

BASTL, Ondřej, Rušení klášterů v Čechách a na Moravě za Josefa II., Historická geografie 28, 1995, s. 155-173.

ZÁLOHA, Jiří, Několik poznámek ke vzniku a k zásadám pořádacího systému velkostatkových fondů schwarzenberské provenience, SAP 26, 1976, s. 341-366.

Anotace

Drtivá většina obyvatelstva Čech žila v 18. století v poddanském postavení a byla v mnoha ohledech závislá na svých většinou šlechtických nebo církevních vrchnostech. I tereziánsko-josefinský stát byl při uskutečňování reforem na nejnižší úrovni odkázaný na úředníky panství a měst. Ačkoliv osvícenský stát zasahoval do jejich jisté autonomie, byli někteří šlechtici a duchovní nejen přívrženci společenských změn, ale mnohdy i vysokými státními

úředníky, kteří reformy v celozemském měřítku realizovali.

Exkurze se zaměří na uskutečňování osvícenských reforem na jihočeských panství jak přímo z popudu jejich majitelů, tak na případy, kdy se jejich zájmy coby pozemkových vrchností dostávaly do konfliktu se změnami, prosazovanými z centra. Pozornost budeme věnovat školství, sociálnímu zabezpečení, náboženské praxi, hospodářskými inovacím, komunikacím a ovládání prostoru i správě samotné. Na příkladech jednotlivých reforem budeme studovat proces státní centralizace, tj. přesun vztahu mezi jednotlivcem a veřejnou institucí, ovlivňující jeho život a garantující mj. ochranu a pomoc, z lokální/regionální úrovně (město, vesnice, panství) na úroveň centrální (stát).