Time and Narrative in Paul Ricoeur's Work

Syllabus

Témata:

1) Vymezení "filosofie dějin" a "historické vědy".

2) Kulturní a kognitivní antropologie ve vztahu ke zkušenosti času a jednání.

3) Teorie symbolického formování.

4) Kulturní a priori versus aposteriorní zkušenost (času, prostoru, jednání atd.).

5) Pojetí času u Aristotela, Augustina, Kanta, Husserla a Ricoeura.

6) Narativní teorie dějepisectví (Veyne, Danto, White, Ankersmit).

7) Narativní prostředkování zkušenosti času; mimésis I, II a III; čas kosmický, čas lidského života a čas dějinný.

8) "Historická" věda" versus "dějepisectví".

9) Weberovy "ideální typy" a Ricoeurovy "zápletky".

10) Lze ověřovat dějepisecké vyprávění? "Pravda" a "fikce" v Ricoeurově pojetí.

11) Pramenné "stopy" a "pramenná svědectví".

12) Různá pojetí dějinného času (Koselleckova "nesoučasná současnost").

13) Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním. Studijní literatura: * Povinná: Ricœur, P. Čas a vyprávění. I, Zápletka a historické vyprávění. Praha: OIKOYMENH,

2000. ISBN 80-7298-017-3. Ricœur, P. Čas a vyprávění. II, Konfigurace ve fiktivním vyprávění. Praha: OIKOYMENH,

2002. ISBN 80-7298-051-3. Ricœur, P. Čas a vyprávění. III, Vyprávěný čas. Praha: OIKOYMENH,

2007. ISBN 978-80-7298-105-2. * Doporučená: Horský, J. Teorie a narace: k noetice historické vědy a teorii kulturního vývoje. Praha: Argo,

2015. ISBN 978-80-257-1320-4. KOŽIAK, R., ŠUCH, J., ZELEŇÁK, E. eds. Kapitoly zo súčasnej filozofie dejín. Bratislava: Chronos,

2009. ISBN 978-80-89027-28-6. ZELEŇÁK, E. Two Versions of a Constructivist View of Historical Work. History and Theory. 2015, 54, s. 209-225. ISSN 0018-2656.

Annotation

Kurz ukazuje na příkladu koncepce Paula Ricoeura: a) možnosti prostředkování mezi filosofickým, (kulturně a kognitivně) antropologickým a historicko-vědním způsobem pojednání "dějin", resp. "historicity" určitého okruhu jevů; b) představuje různá (Aristotelovo, Augustinovo, Kantovo, Husserlovo a Ricoeurovo) pojetí času a pojednání naší možnosti zakoušet jeho průběh (pomocí Cassirerovy teorie symbolického formování); c) ukazuje, jak se mohou navzájem prostupovat (teoretické) vědní a (narativní) literární tvary jak tam, kde se jedná o pojednání individuální zkušenosti, tak tam, kde chceme pojednávat velké dějinné útvary a vývojové procesy.