Syllabus
Témata:
1) Vymezení "filosofie dějin" a "historické vědy".
2) Kulturní a kognitivní antropologie ve vztahu ke zkušenosti času a jednání.
3) Teorie symbolického formování.
4) Kulturní a priori versus aposteriorní zkušenost (času, prostoru, jednání atd.).
5) Pojetí času u Aristotela, Augustina, Kanta, Husserla a Ricoeura.
6) Narativní teorie dějepisectví (Veyne, Danto, White, Ankersmit).
7) Narativní prostředkování zkušenosti času; mimésis I, II a III; čas kosmický, čas lidského života a čas dějinný.
8) "Historická" věda" versus "dějepisectví".
9) Weberovy "ideální typy" a Ricoeurovy "zápletky".
10) Lze ověřovat dějepisecké vyprávění? "Pravda" a "fikce" v Ricoeurově pojetí.
11) Pramenné "stopy" a "pramenná svědectví".
12) Různá pojetí dějinného času (Koselleckova "nesoučasná současnost").
13) Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním. Doporučená literatura: HORSKÝ, J. Teorie a narace: k noetice historické vědy a teorii kulturního vývoje.
1. vyd. Praha: Argo,
2015. 274 s. Historické myšlení; sv.
67. ISBN 978-80-257-1320-4 KOŽIAK R., ŠUCH J., ZELEŇÁK E. (eds.). Kapitoly zo súčasnej filozofie dejín, Bratislava: Chronos,
2009. 304 s. ISBN 978-80-89027-28-6 ZELEŇÁK E. Two Versions of a Constructivist View of Historical Work. History and Theory. 54/2015 (May), s. 209-225. ISSN 0018-2656
Annotation
Kurz ukazuje na příkladu koncepce Paula Ricoeura: a) možnosti prostředkování mezi filosofickým, (kulturně a kognitivně) antropologickým a historicko-vědním způsobem pojednání "dějin", resp. "historicity" určitého okruhu jevů; b) představuje různá (Aristotelovo, Augustinovo, Kantovo, Husserlovo a Ricoeurovo) pojetí času a pojednání naší možnosti zakoušet jeho průběh (pomocí Cassirerovy teorie symbolického formování); c) ukazuje, jak se mohou navzájem prostupovat (teoretické) vědní a (narativní) literární tvary jak tam, kde se jedná o pojednání individuální zkušenosti, tak tam, kde chceme pojednávat velké dějinné útvary a vývojové procesy.