Sylabus
1/ Úvod. Postavení folkloristiky v systému sociálních a humanitních věd. 2/ Definice folkloru. 3/ Folklorní žánry. Především žánr pověsti a vzpomínkového vyprávění. 4/ Folklor a skutečnost. Historické tradice. 5/ Problematika prostoru. Mikroregion. Místa ne-místa v pojetí Marca Augéa. 6/ Opuštěná a chátrající místa. Radan Haluzík a kolektiv o „vágním“ prostoru. 7/ Zpustlá zákoutí měst. Periférie s vlastním mikroklimatem. 8/ Urbex jako sociokulturní aktivita. 9/ „Extravilán“ v současných pověstech. Numinózní podání. 10/ Démonologické pověsti. Pověsti o pokladech. Současní hledači pokladů. 11/ Základní sbírky pověstí. 12/ Závěr.
Literatura:
Barbora Fajglová – Katka Havlíková: Urbex – Opuštěná místa v Čechách. Praha: Grada 2014.
Radan Haluzík a kol.: Město naruby: Vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy. Praha: Academia 2020.
Petr Janeček (ed.): Folklor atomového věku. Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti. Praha: Národní muzeum – FHS UK 2011.
Jaromír Jech: Krakonoš. Vyprávění o vládci Krkonošských hor od nejstarších dob po dnešek. Praha: Plot 2008.
Michael Kerrigan: Urbex- Krása ztracených míst. Praha: CPRESS 2018.
Jan Luffer: Katalog českých numinózních pověstí. Praha: Academia: 2014.
Jan Pohunek: Stíny mezi stromy. Extravilán v současných pověstech. Praha: Národní muzeum 2015.
Anotace
Folklorní tematika představovala dlouhou dobu výraznou součást společenského vědomí. Přitom se bude preferovat subjektivizace dějin: jak se komu co a jak jeví.
Půjde rovněž o sociologizující pohled na folklor. Studující získají základní přehled o folkloru jako historickém pramenu.
Kromě jiných témat se přednášky budou mimo jiné týkat žánru pověsti a vzpomínkového vyprávění. Atestace bude založena na aktivitě studentek a studentů, na jejich vstupu do rozprav, v neposlední řadě na seminární práci.