Sylabus
22. 2. výuka se nekoná 29. 2. úvodní hodina- rozdělení referátů 7. 3. Holocaust a modernitareferát:Zygmunt Bauman, Modernita a holocaust, Praha 2010 (2. vyd.), s. 133-172 (kapitola „Jedinečnost a normalita holocaustu“) povinná četba:Zygmunt Bauman, Modernita a holocaust, Praha 2010 (2. vyd.), s. 7-15 (Předmluva) a 31-66 (Úvod: Sociologie po holocaustu) + otázky k četbě: Co autor označuje za malovaný obraz holocaustu a čím má být tvořen? Jakými způsoby podle něj dochází k bagatelizaci významu holocaustu pro moderní společnost? Je pro vás Baumannovo vysvětlení holocaustu překvapivé (proč)? 14. 3.
Historiografie holokaustuReferáty:1) Dan Stone, Histories of the Holocaust. Oxford 2010, s. 13-63 2) Dan Stone, Histories of the Holocaust.
Oxford 2010, s. 64-112 Povinná četba:Christopher Browning, The Decision-Making Process, in: The Historiography of the Holocaust, (ed.) Dan Stone, 2004, s. 173-196 (číst pouze rozmezí s. 173-180) + otázky k četbě: V čem Christopher Browning spatřuje význam díla Raula Hilbergera z 60. let 20. století? Kdo jsou intencionalisté a kdo funkcionalisté a jaký přístup k holokaustu tyto odborné tábory charakterizoval? Kam se v rámci těchto debat situuje sám Browning? 21. 3. Každodennost a konsenzus v diktatuře (sociálně-historický pohled)referát:Alf Lüdtke, The Appeal of Exterminating "Others": German Workers and the Limits of Resistance, The Journal of Modern History 64/1992, s. 46-67povinná četba:Robert Gellately, Kdo podporoval Hitlera.
Společenský souhlas a režimní nátlak v nacistickém Německu, Praha 2003, s. 19-20, 23-30 a 277-284 (otázky k četbě: Co je hlavní tezí Gellatelyho knihy? Z jakých pramenů čerpá? Autor v závěru hovoří o třech fázích konsenzu německé společnosti v době nacismu. Jak je charakterizuje a o jaká období se jedná?) 28. 3. výuka se nekoná - děkanské volno 4. 4.
Pachatelé optikou mikrohistoriereferáty:1) Christopher R. Browning, Obyčejní muži. 101. záložní policejní prapor a „konečné řešení“ v Polsku, Praha 2002, s. 17-812) Christopher R.
Browning, Obyčejní muži. 101. záložní policejní prapor a „konečné řešení“ v Polsku, Praha 2002, s. 82-125povinná četba:Christopher R. Browning, Obyčejní muži. 101. záložní policejní prapor a „konečné řešení“ v Polsku, Praha 2002, s. 11-16 a 126-134 (otázky k četbě: K jakému historickému přístupu se Browning hlásí? S jakým souborem pramenů Browning pracuje a jak k nim přistupuje?) 11. 4.
Mikrohistorické inspiracereferáty:1) Jan Grabowski, Lov na Židy. Zrada a vražda v Němci okupovaném Polsku, Praha 2019, s. 82-136 2) Jan Grabowski, Lov na Židy.
Zrada a vražda v Němci okupovaném Polsku, Praha 2019, s. 145-195povinná četba:Jan Grabowski, Lov na Židy. Zrada a vražda v Němci okupovaném Polsku, Praha 2019, s. 15-25 a 203-222 (otázky k četbě: Jakou podobu má podle Grabowskiho holokaust a kdo jsou jeho pachatelé? Daří se podle vás Grabowskimu dobře zachytit "prostor pro rozhodování" obyvatel okupovaného Polska?) 18. 4.
Koncentrační tábor - vyhlazovací tábor - tábor smrtireferáty:1) Dan Stone, Concentration camps, Oxford 2019, s. 11-33 (kapitola Origins) 2) Dan Stone, Concentration camps, Oxford 2019, s. 34-56 (kapitola The Third Reich´s world of camps) povinná četba:Dan Stone, Concentration camps, Oxford 2019, s. 1-10 (kapitola What is a concentration camp? Otázky k četbě: Proč je podle autora důležité objasnit historii koncentračních táborů? Jakou definici koncentračního tábora nabízí? Je pro vás tato definice nová a podnětná?) 25. 4. Holocaust, každodennost a genderreferáty:1) Anna Hájková, Poslední ghetto.
Všední život v Terezíně, Praha 2021, s. 71-112 2) Anna Hájková, Poslední ghetto. Všední život v Terezíně, Praha 2021, s. 113-144 povinná četba:Anna Hájková, Poslední ghetto.
Všední život v Terezíně, Praha 2021, s. 11-25 (otázky k četbě: Jakými teoretickými historickými přístupy se autorka podle svých slov nechala ovlivnit a co ji to má umožnit? Co se skrývá pod pojmem "agentnost" a jak mu v kontextu historie Terezína rozumět?) 2. 5. Holocaust a genderreferát:Laurie Marhoefer, Lesbianism, Transvestitism, and the Nazi State.
A Microhistory of a Gestapo Investigation, 1939-1943, The American Historical Review 121/2016, s. 1167-1195 povinná četba:Laurie Marhoefer, Transgender Life and Persecution under the Nazi State: Gutachten on the Vollbrecht Case, Central European History 56/2023, s. 595-601 https://doi.org/10.1017/S0008938923000468 9. 5. Poválečné následkyreferáty:1) Jan T.
Gross, Strach. Největší poválečný protižidovský pogrom.
Esej v historickém výkladu, Brno 2008, s. 125-162 2) Jan T. Gross, Strach.
Největší poválečný protižidovský pogrom. Esej v historickém výkladu, Brno 2008, s. 163-212povinná četba:Jan T.
Gross, Strach. Největší poválečný protižidovský pogrom.
Esej v historickém výkladu, Brno 2008, s. 17-41 (otázky k četbě: Jakou roli přisuzuje Gross polským obyvatelům při holokaustu a jakým způsobem vysvětluje jejich motivace? Jaké vysvětlení poválečných pogromů autor nabízí?) 16. 5. Holocaust a paměťová studia + reflexe kurzureferáty:1) Harald Welzer, Sabine Mollerová, Karoline Tschuggnallová, „Můj děda nebyl nácek“.
Nacismus a holocaust v rodinné paměti, Praha 2010, s. 37-83 2) Harald Welzer, Sabine Mollerová, Karoline Tschuggnallová, „Můj děda nebyl nácek“. Nacismus a holocaust v rodinné paměti, Praha 2010, s. 84-128 povinná četba není
Anotace
V kurzu se seznámíme s různými aktuálně používanými teoretickými a konceptuálními přístupy ke studiu holokaustu s důrazem na každodennost. Rozmanité mikrohistorické studie, aplikace postupů gender history, dějin rodiny či materiálního obratu rozvíjené v současné době na poli studií holokaustu (holocaust studies) přitom významně navazují na starší badatelské diskuze z 80. a 90. let 20. století.
Z toho důvodu si rovněž přiblížíme debaty mezi funkcionalisty a intencionalisty a rovněž o jedinečnosti holokaustu. Z hlediska sledovaných témat se nevyhneme významu tzv. periferií, prostituci či sexuální směně, roli diváků či přihlížejících, spolu-pachatelství ze strany nacistickým Německem okupovaných obyvatel zemí západní, střední, jižní i východní Evropy apod.