Bandits, Beggars, and Kleptomania. Criminality through the Lenses of Historiography: Between British Marxists Historians and Historical Anthropology
Syllabus
5. 10. úvodní hodina
- představení kurzu a rozdělení referátů 12. 10. Marxismus a zločinnost
- vstupní přednáška o marxistickém chápání a vysvětlování zločinnosti v polovině 20. století
Povinná četba:
Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004, s. 20-23 (otázky k četbě: Jak autorka shrnuje vývoj přístupu historie k tématu kriminality? Jaké teorie vyzdvihuje a co znamenají?) 19. 10. Britští marxističtí historici a kriminalita I.
Referáty 1) Eric Hobsbawm, Primitive rebels. Studies in archaic forms of social movement in the 19th and 20th centuries, Manchester 1959, s. 1-29 (Social Bandits) 2) Eric Hobsbwam, Primitive rebels. Studies in archaic forms of social movement in the 19th and 20th centuries, Manchester 1959, s. 30-57 (Mafia) Alice Wiseheartová
Povinná četba:
Eric Hobsbwam, Primitive rebels. Studies in archaic forms of social movement in the 19th and 20th centuries, Manchester 1959, s. 1-12 (Introduction) (Otázky k četbě: Co autora zajímá/co chce zkoumat? Kdo podle něj jsou "primitivní rebelové"?) 26. 10. Britští marxističtí historici a kriminalita II.
Referát
Douglas Hay, Property, authority and the criminal law, in: D. Hay, P. Linebaugh, J. G. Rule, C. Winslow, Albion´s fatal tree, Crime and society in eighteenth century England, Londýn 1975, s. 17-63
Povinná četba
D. Hay, P. Linebaugh, J. G. Rule, C. Winslow, Albion´s fatal tree, Crime and society in eighteenth century England, Londýn 1975, s. 13-15 (Preface) (Otázky k četbě: Jaký podle autorů předmluvy existuje rozdíl mezi "sociálním zločinem" a "deviantní, zločinnou subkulturou"? Co si představit pod tvrzením, že trestní právo je ideologie?) 2. 11. Britští marxističtí historici a kriminalita III.
Referáty:
E. P. Thompson, The Moral Economy of the English Crowd in the Eighteen Century, Past and Present 50/1971, s. 76-136
Povinná četba (s otázkou: Jakým způsobem autor používá koncept "morální ekonomie" E. P. Thompsona?:
Rudolf Kučera, Život na přídel. Válečná každodennost a politiky dělnické třídy v českých zemích 1914-1918, Praha 2013, s. 127-137 (Otázky k četbě: Jakou událost autor textu zachycuje? K čemu mu slouží koncept "morální ekonomie" E. P. Thompsona?) 9. 11. Michel Foucault
Referáty: 1) Michel Foucault, Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha 2000, s. 31-67 Anna Málková 2) Michel Foucault, Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha 2000, s. 67-116 Karolína Holomková
Povinná četba:
Michel Foucault, Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha 2000, s. 319-325 (Dokonalé a přísné instituce) (Otázky k četbě: Jak podle Michela Foucaulta vzniká vězení? S čím jeho vznik souvisí? Co autor říká o snahách o reformu této instituce?) 16. 11. Studijní volno - okupační stávka za klima https://univerzityzaklima.cz/prohlaseni-k-okupaci/ 23. 11. Historická antropologie I.
Referáty: 1) Richard van Dülmen, Divadlo hrůzy. Soudní praxe a trestní rituály v raném novověku, Praha 2001, s. 11-43 (kapitola Před soudem) a 65-81 (kapitola Na pranýři) Sára Sicilská 2) Richard van Dülmen, Divadlo hrůzy. Soudní praxe a trestní rituály v raném novověku, Praha 2001, s. 98-147 (kapitoly Na popravišti: zločin a trest, Popravčí rituály a Lid a soud) Sarah Ptáčková
Povinná četba:
Richard van Dülmen, Divadlo hrůzy. Soudní praxe a trestní rituály v raném novověku, Praha 2001, s. 7-10 (Úvod) a s. 148-170 (kapitola Ars moriendi: liturgie násilné smrti a Závěr) (Otázky k četbě: Jakou funkci plnil trest smrti v raně novověkém trestním právu? Jaké prvky tato forma trestání podle autora obsahovala? Co na tomto systému kritizovali osvícenci?) 30. 11. Historická antropologie II.
Referáty: 1) Martin Rheinheimer, Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti 1450-1850, Praha 2003, s. 13-43 (kapitola Nižší vrstvy a pauperizace) 2) Martin Rheinheimer, Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti 1450-1850, Praha 2003, s. 44-70 (kapitola Ženy v nouzi) Natália Bartakovicsová
Povinná četba:
Martin Rheinheimer, Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti 1450-1850, Praha 2003, s. 9-12 (Úvod) a 160-162 (Závěr) (Otázky k povinné četbě: Jak chce autor přistupovat k chudým a jak o nich chce jako historik psát? Co Rheinheimer myslí onou „regresí“ v případě genocidy Romů a Sintů za druhé světové války?) 7. 12. Kulturní dějiny I.
Referáty: 1) Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004, s. 34-108 (kapitola "Beccariánská revoluce" druhé poloviny 18. století) Nella Anna Charvátová 2) Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004, s. 310-356 (kapitola Předcházet či trestat?) Tereza Osohová
Povinná četba:
Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004, s. 357-373 (Otázky k četbě: V čem podle autorky spočívala modernizace trestního práva v době osvícenství a jaké prvky obsahovala? Jak chápe dekriminalizaci?) 14. 12. Kulturní dějiny II. - Gender history
Referáty: 1) Patricia O´Brien, The Kleptomania Diagnosis: Bourgeois Women and Theft in Late Nineteenth-Century France, Journal of Social History 17/1983, s. 65-77 Kristýna Haladová 2) Elaine S. Abelson, When ladies go a-thieving. Middle-Class shoplifters in the Victorian department store, New York 1989, s. 148-172 (kapitola Shoplifting Ladies) Miroslav Gyenes
Povinná četba: krátký němý film The Kleptomaniac (1905), režisér Edwin S. Porter: https://www.youtube.com/watch?v=tiXTzkYBYaM 21. 12. Kulturní dějiny III.
Referát:
MATĚJ KOTALÍK, Mezi trestáním nepřátel a výchovou pracujících. K osvojování sovětské právní kategorie chuliganstvo v Československu a v Německé demokratické republice (1956-1977), Dějiny-Teorie-Kritika 12/2015, s. 220-252 Tereza Šupová
+ závěrečná diskuze a evaluace
Annotation
Na konci 50. letech přišel slavný britský historik Eric Hobsbawm s tezí o tom, že bandité představovali formu sociálního hnutí, která byla charakteristická pro archaické a rurální společnosti. Hobsbawmova argumentace spolu s celkovým zájem skupiny britských marxistických historiků o ne-elitní, okrajové a lidové skupiny vnesla do uvažování o dějinách zločinnosti nový pohled. Nejpozději od 50. let 20. století se tak historie kriminality začala vymaňovat z područí právních dějin a stala se významným předmětem historického výzkumu i rozhodujících historiografických debat. Zájem historiků a historiček se však od 50. let výrazně posunul. Marxismem inspirované schéma ekonomického útlaku a odporu v podobě sociálního banditismu postupně vystřídal zájem o sociální, kulturní a historickou proměnlivost vymezování kriminálního jednání a s ním spojených forem trestání.
Dějiny kriminality a kriminalizace obyvatel na okraji raně novověkých i moderních společností tvořily také jedno z
ústředních témat nového způsobu nahlížení na dějiny – historické antropologie, resp. kulturních dějin. Bandity vystřídaly zejména tuláci a žebráci. Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem a proměnami zájmu historického bádání o zločinnost během 2. poloviny 20. století.